V dnešním článku budeme hovořit o Dan Ariely. Dan Ariely je téma, které v posledních letech nabývá na aktuálnosti a ve společnosti vzbudilo velký zájem. V tomto článku důkladně prozkoumáme různé aspekty a aspekty související s Dan Ariely, od jeho původu až po jeho dnešní vliv. Budeme analyzovat jeho dopady v různých oblastech i názory a pohledy odborníků z oboru. Kromě toho se podíváme na jeho vývoj v čase a na možné budoucí scénáře, které by mohly kolem Dan Ariely nastat. Nenechte si ujít tento fascinující průzkum Dan Ariely!
Dan Ariely | |
---|---|
![]() | |
Narození | 29. dubna 1967 (57 let) New York |
Alma mater | Dukeova univerzita Telavivská univerzita Severokarolínská univerzita v Chapel Hill |
Povolání | ekonom, psycholog, pedagog, vysokoškolský učitel a spisovatel |
Zaměstnavatelé | Massachusettský technologický institut MIT Sloan School of Management Dukeova univerzita |
Ocenění | Ig Nobelova cena |
Web | www |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dan Ariely (* 29. dubna 1967) je americký vědec izraelského původu, profesor psychologie a behaviorální ekonomie. Vyučuje na Dukeově univerzitě v Severní Karolíně. Zabývá se především iracionálními rozhodnutími v ekonomice i v osobním životě, upřímností a nepoctivostí.
V srpnu 2021 blog Data Colada publikoval důkazy, že data použitá pro Arieliho článek v časopise PNAS z roku 2012 byla pravděpodovně zfalšovaná[1][2][3]. Ariely následně požádal o retrakci tohoto článku[4][5]. Situace byla problematická zejména pro to, že administrativa Baracka Obamy na výsledcích výzkumu v roce 2016 založila své doporučení v podobě „nefinančních incentiv“ pro zvýšení poctivosti v daňových přiznáních. Ariely již v roce 2020 konstatoval, že se mu své vlastní výsledky nepodařilo replikovat[6], což pravděpodobně přispělo k odhalení zfalšovaných dat. Je nutno podotknout, že není jisté, kdo vlastně tato data zfalšoval.
Po vypuknutí tohoto skandálu časopis „Hamakom“ publikoval tvrzení, že během svého působení na MIT Ariely realizoval experiment týkající se užití placeba. Ten ovšem zahrnoval působení elektrošoků na dobrovolníky bez schválení příslušnou etickou komisí. Situace vyšla najevo po stížnosti jednoho z účastníků experimentu, a souhlas s výzkumem byl udělen dodatečně po ukončení výzkumu. Výstupem této kauzy bylo, že Arielimu byl udělen zákaz provádění experimentů po dobu jednoho roku, pročež se Ariely přesunul na Dukeovu univerzitu.[7] Mimoto několik výzkumných skupin nedokázalo replikovat jeden z jeho známých výzkumů, ve kterém Arieli ukázal, že lidé jsou méně náchylní k podvádění poté, co je jim připomenuto Desatero.[8]