V tomto článku budeme analyzovat roli Brankovićové v dnešní společnosti a prozkoumáme jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od Brankovićové jako veřejné osobnosti až po jeho vliv na témata, jako jsou technologie, ekonomika a populární kultura, se ponoříme do jeho významu v různých kontextech. Prozkoumáme také, jak se Brankovićové vyvíjel v průběhu času a jak je jeho přítomnost významná i dnes. Prostřednictvím této analýzy se budeme snažit lépe porozumět roli, kterou Brankovićové hraje v současném světě, a její důležitosti v individuálních a kolektivních zkušenostech.
Brankovićové | |
---|---|
![]() | |
Země | Srbský despotát Uherské království |
Tituly | Despota srbský |
Zakladatelé | Branko Mladenović Vuk Branković |
Rok založení | před rokem 1323 |
Konec vlády | 1502 |
Poslední vládce | Jovan Branković |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brankovićové (srbskou cyrilicí: Бранковић, polsky Brankovići) byla srbská středověká šlechtická rodina a později vládnoucí dynastie. Podle dostupných informací se dostala k moci v první polovině 15. století. Skrze ženskou linii (Mara Lazarević) byli spřízněni se srbskou královskou dynastií Nemanjićů. Během pádu Srbské říše se rodina dostala do popředí; původem byla rodina z Kosova. Pozdější členové rodiny rozšířili vládu na zbytek oblastí Srbska, čímž se stali posledními středověkými vládci Srbského státu. Dynastie vládla Srbskému despotátu v letech 1427 - 1459 a její potomci nadále zasedali na trůn až do 16. století, kdy vstoupili do řad maďarské aristokracie.
Členové rodiny se ženili a provdávali za členy jiných dynastií ze sousedních států, včetně rakouské a maďarské šlechty. Jedna z členek dynastie byla také manželkou osmanského sultána.
Nejvýznamnějšími členy byli:
Po přeslici žijí dodnes potomci rodu v evropských panovnických a šlechtických rodinách včetně srbské královské dynastie Karađorđevićů.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Branković Dynasty na anglické Wikipedii.