Dnes je Srbský despotát i nadále tématem velkého významu a zájmu širokého spektra společnosti. Ať už se jedná o Srbský despotát na osobní, profesní, politické nebo společenské úrovni, je nepopiratelné, že jeho dopad pociťujeme v různých oblastech našeho života. V průběhu historie byl Srbský despotát předmětem vášnivých debat, vyčerpávajícího výzkumu a hlubokých úvah. V tomto článku se ponoříme do světa Srbský despotát, abychom prozkoumali jeho mnohé aspekty, výzvy a příležitosti. Od jeho počátků až po současný stav prozkoumáme, jak Srbský despotát utvářel naši realitu a jak v tom bude pokračovat v budoucnu.
Srbský despotát Српска деспотовина Srpska despotovina
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Státní útvar | |||||||
srbský dinár
| |||||||
Státní útvary a území | |||||||
Srbský despotát (srbsky: Српска деспотовина / Srpska despotovina) bylo středověkým srbským státem v první polovině 15. století. Ačkoli je bitva na Kosově poli v roce 1389 mylně považována za konec středověkého Srbska, despotát, nástupnický stát Srbské říše a Moravského Srbska, trvalo dalších šedesát let a zažilo kulturní, hospodářskou a politickou renesanci, zejména za vlády despota Stefana Lazareviće. Po smrti despoty Đurađa Brankoviće v roce 1456 existoval despotát ještě další tři roky, než nakonec v roce 1459 padl pod osmanskou nadvládu.
Po roce 1459 politické tradice Srbského despotátu pokračovaly v exilu ve středověkém Uherském království, kde několik titulárních srbských despotů bylo jmenováno uherskými králi. Posledním titulárním srbským despotou byl Pavle Bakić, který padl v bitvě u Gorjani v roce 1537.[1]