V dnešním světě získal Bona Bourbonská nebývalý význam. Od svého vzniku Bona Bourbonská významně ovlivnil různé oblasti, jako je technologie, medicína, kultura a společnost obecně. Jeho vliv se rozšiřuje globálně a mění způsob, jakým interagujeme, komunikujeme a žijeme své životy. V tomto článku prozkoumáme dopad Bona Bourbonská a to, jak utvářel svět, ve kterém žijeme, a také budoucí důsledky jeho přítomnosti v naší každodenní realitě.
Bona Bourbonská | |
---|---|
savojská hraběnka | |
![]() | |
Doba vlády | 1355–1383 |
Narození | 1341 |
Úmrtí | 19. ledna 1402 Zámek de Mâcon |
Předchůdce | Jolanda z Montferratu |
Nástupce | Bona z Berry |
Manžel | Amadeus VI. Savojský |
Potomci | Amadeus VII. Savojský Ludvík |
Dynastie | Bourboni |
Otec | Petr I. Bourbonský |
Matka | Izabela z Valois |
Příbuzní | Ludvík II. Bourbonský, Johana Bourbonská, Blanka Bourbonská, Margaret of Bourbon, Lady of Albret a Marie de Bourbon (sourozenci) Amadeus VIII. Savojský[1], Bona Savojská[1], Johana Savojská[1] a Humbert Savojský[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bona Bourbonská (francouzsky Bonne de Bourbon; 1341 –1402/1403? Mâcon) byla savojská hraběnka a regentka po dobu nezletilosti svého syna i vnuka.
Narodila se jako jedna z mnoha dcer bourbonského vévodského páru a roku 1355 byla provdána za mladého savojského hraběte Amadea. Ten byl současníky nazýván Zelený hrabě na památku turnajů, kde se i s doprovodem objevoval zásadně v ošacení zelené barvy. Bojovnému a nádherymilovnému hraběti povila Bona čtyři děti, z nichž se dospělosti dožil pouze syn Amadeus. Roku 1383 ovdověla a stala se regentkou nezletilého syna a po jeho předčasné smrti po nehodě na lovu roku 1391 i vnuka. Synova závěť, jež stanovila regentkou matku místo manželky vyvolala mezi oběma ženami spor, který diplomaticky uhladil Enguerrand z Coucy a Guy z Tremoille.[2]
Savojská hraběnka | ||
---|---|---|
Předchůdce: Jolanda Palaeologina z Montferratu |
1355–1383 Bona Bourbonská |
Nástupce: Bona z Berry |