V současnosti je Bitva o Ržev tématem, které zaujalo pozornost široké veřejnosti díky svému dopadu na různé oblasti společnosti. Od svého vzniku Bitva o Ržev vyvolal debaty a diskuse od svého významu v historii až po jeho vliv na každodenní životy lidí. V tomto článku podrobně prozkoumáme nejdůležitější aspekty související s Bitva o Ržev, analyzujeme jeho původ, vývoj a důsledky, které má dnes. Kromě toho prozkoumáme, jak Bitva o Ržev utvářel různé aspekty kultury, politiky, ekonomiky a technologie a ukazuje svůj vliv v různých kontextech v průběhu času.
Bitva o Ržev | |||
---|---|---|---|
konflikt: Východní fronta | |||
Mapa bitvy o Ržev | |||
Trvání | 8. ledna 1942 – 31. března 1943 | ||
Místo | Ržev a Velikije Luki, SSSR | ||
Výsledek | Nerozhodný[1]
| ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Síla | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bitva o Ržev či první rževská bitva byla krvavá vojenská operace východní fronty druhé světové války, která probíhala od 8. ledna 1942 do 31. března 1943. Spolu s druhou rževskou bitvou, nazvanou jako operace Mars, se těmto bojům říká „Rževský mlýnek na maso“ ("Ржевская мясорубка").[5]
Po bitvě u Moskvy a sovětském protiútoku byla německá vojska na přelomu let 1941 a 1942 zatlačena na západ. U měst Ržev a Vjazma vznikl výběžek, který Rudá armáda při této ofenzívě nezlikvidovala. Ten byl postupně stále více opevňován, aby odolal sovětskému tlaku. 30. července zahájila sovětská vojska ofenzívu, která měla Němce z tohoto prostoru vytlačit. Dosáhla sice dílčích úspěchů, ovšem po krvavých bojích byla akce 1. října ukončena.
Ztráty se nepodařilo nikdy objektivně vyčíslit. První rževské bitvy se účastnilo kolem 500 tisíc sovětských vojáků, z nichž 300 tisíc padlo, německé ztráty byly nižší.[zdroj?]