V tomto článku prozkoumáme téma Arthur Oncken Lovejoy z různých úhlů pohledu s cílem nabídnout komplexní a podrobnou vizi, která umožní čtenáři důkladně porozumět této problematice. Budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech, jeho vývoj v čase, debaty, které vyvolává, a možná řešení nebo přístupy k jeho řešení. Prostřednictvím sběru dat, odborných názorů a kritické analýzy se snažíme osvětlit Arthur Oncken Lovejoy a přispět k poznání a reflexi tohoto tématu.
Arthur Oncken Lovejoy | |
---|---|
Narození | 10. října 1873 Berlín |
Úmrtí | 30. prosince 1962 (ve věku 89 let) Baltimore |
Místo pohřbení | Berlín |
Alma mater | Harvardova univerzita Kalifornská univerzita v Berkeley |
Povolání | filozof, literární historik, historik, vysokoškolský učitel, literární kritik a novinář |
Zaměstnavatelé | University of Missouri Kolumbijská univerzita Washingtonova univerzita Univerzita Johnse Hopkinse |
Ocenění | Carus Lectures (1927) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Arthur Onken Lovejoy (10. říjen 1873, Berlín – 30. prosinec 1962, Baltimore) byl americký filozof.
V počátku své filozofické dráhy ostře vystoupil proti pragmatismu, v USA velmi vlivnému myšlenkovému směru, a to zejména v článku The Thirteen Pragmatisms z roku 1908.
Později rozvinul koncept tzv. dějin idejí. V letech 1910-1938 vedl na Johns Hopkins University známý debatní kroužek History of Ideas Club, který navštěvovali přední intelektuálové (mj. René Wellek, Leo Spitzer, Isaiah Berlin, Michel Foucault, Christopher Hill ad.). Roku 1940 rovněž založil časopis Journal of the History of Ideas.
Ve svém klíčovém díle The Great Chain of Being z roku 1936 vyslovil názor, že se na světě nakonec uskuteční "všechny možnosti Bytí".
V 50. letech se začal dosti věnovat politice, zaujal přitom pozice mccarthismu a žádal vyloučení členů komunistické strany z akademických pracovišť.