Argos (pastýř)
V dnešním článku prozkoumáme téma Argos (pastýř) do hloubky, analyzujeme jeho význam v různých kontextech a jeho význam v dnešní společnosti. Od svých počátků až po vývoj v průběhu času byl Argos (pastýř) předmětem studia a debat a ovlivnil myšlení a populární kulturu. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se budeme zabývat různými aspekty, které tvoří Argos (pastýř), a prozkoumáme jeho dopad na různé oblasti každodenního života. Na základě dat, studií a relevantních informací se snažíme nabídnout komplexní pohled na Argos (pastýř) a poskytnout našim čtenářům obohacující a neotřelý pohled na toto téma.
| Argos | |
|---|---|
 Hermés, Ió (v podobě krávy) a Argos na starořecké amfoře | |
| Úmrtí | Argive Heraion |
| Rodiče | Inachos, Arestor a Agenor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Argos (řecky Ἄργος, latinsky Argus) je v řecké mytologii gigant, mnohooký pastýř.
Příběh
Záletný nejvyšší bůh Zeus se zamiloval do kněžky Íó a před svou žárlivou manželkou Hérou ji skryl v podobě krávy. Ovšem Héra zjistila, jak se věci mají a Dia přemluvila, aby jí krávu daroval. Nechala ji potom hlídat stookým (někdy ovšem popisovaným jako jednooký či čtyřoký) pastýřem Argem, obrem z pradávných dob, konajícím většinou dobro.
Zeus poslal boha Herma, aby pastýře zabil. Poté Héra poslala na začarovanou Íó velkého ováda, který ji zahnal až k severozápadnímu moři, které bylo po ní nazváno mořem Iónským. Tam však pouť Íó neskončila, prchala před ovádem až do Egypta, kde porodila Diova syna Epafa.
Argovýma očima pak Héra ozdobila paví ocas.
Odkazy
Literatura
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Argos na Wikimedia Commons
