Kalliopé
V dnešním článku budeme Kalliopé analyzovat do hloubky, abychom pochopili jeho důležitost dnes. Kalliopé je téma/datum/osoba, které vyvolalo velký zájem v různých oblastech a je klíčové pochopit jeho dopad na dnešní společnost. V celém tomto článku prozkoumáme jeho historický význam, jeho vliv na současnou kulturu a důsledky, které má pro budoucnost. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory na Kalliopé s cílem poskytnout komplexní a obohacující pohled na toto téma/téma/osobu. Doufáme, že na konci čtení čtenáři porozumí Kalliopé hlouběji a bohatěji a budou schopni navázat smysluplná spojení se svým prostředím a každodenním životem.
| Kalliopé | |
|---|---|
 | |
| Choť | Oiagros Achelóos |
| Partner(ka) | Apollón Strymon Zeus Arés Magnes |
| Děti | Orfeus Linus Hymén Rhésos Edonus Korybanté … více na Wikidatech |
| Rodiče | Zeus a Mnémosyné |
| Příbuzní | Kleió, Melpomené, Úrania, Euterpé, Terpsichoré, Erató, Polyhymnia a Thálie (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kalliopé (latinsky Calliope, řecky Καλλιόπη – vlastně Krasohlasá) je v řecké mytologii dcera nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Jde o Múzu epického básnictví.
Kalliopé měla syna Orfea, jehož otcem byl thrácký král Oiagros (nebo bůh Apollón), další Apollónův syn byl Ialemos, pěvec truchlivých písní, zemřel mlád. Jeho bratr Linos byl slavný pěvec, který neměl konkurenci. Také prý byl učitelem hudby, a to samotného Hérakla, který ho právě kvůli vyučování hře na lyru zabil kvůli častému vytýkání chyb. Jinde se ale tvrdí, že ho zabil sám bůh Apollón, kterého syn v hudbě a zpěvu předčil. Dále se uvádí, že Kalliopé je i matkou Sirén, jsou však uváděny i jiné Múzy.
Odraz v umění
- Jedna z nejlepších soch Kalliopé je ve Vatikánském muzeu (římská kopie z 3. až 2. stol. př. n. l.)
- četné další sochy jsou v Národním muzeu v Neapoli, v pařížském Louvru a v mnichovské Glyptothéce.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kalliopé na Wikimedia Commons
Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
