Antonín Matěj Píša

PhDr. Antonín Matěj Píša
Antonín Matěj Píša
Narození	10. května 1902 Volyně Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	26. února 1966 (ve věku 63 let) nebo 27. února 1966 (ve věku 63 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Hřbitov Šárka
Povolání	spisovatel, básník, novinář, kritik, publicista, redaktor, literární kritik a literární vědec
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témata	literatura, literární kritika, literární věda, divadelní kritika a editace
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Matěj Píša (10. května 1902, Volyně^[1] – 26. února 1966,^[2] Praha) byl český básník, literární a divadelní kritik a novinář (redaktor Práva lidu, Národní práce).

Na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze vystudoval bohemistiku a germanistiku, v roce 1927 obhájil titul PhDr (byl žákem prof. Otokara Fischera). Od roku 1925 spolupracoval s redakcí novin Právo lidu a působil zde jako kulturní redaktor, literární a divadelní kritik až do roku 1938. V období 1939 až 1941 pracoval v redakci Národní práce, později až do roku 1945 v jejím nakladatelství. Po roce 1945 byl krátce redaktorem deníku Práce. V sezóně 1945/1946 se stal dramaturgem Národního divadla v Praze.^[2] Následně se vrátil do deníku Práce (1946–1947), Práva lidu (1947–1948), od roku 1948 pak tři roky pracoval v nakladatelství Práce. V období 1952 až 1954 byl vědeckým pracovníkem Ústavu pro českou literaturu ČSAV a v letech 1954 až 1963 redaktorem nakladatelství Československý spisovatel.

V básnické tvorbě byl ovlivněn dobovými směry 20. let (Dnem i nocí, Pozdravy, Hořící dům), později se věnoval kritice; generačním kritikem se stal knihou Soudy, boje a výzvy. Věnoval se též literární historii (monografie Otakar Theer, Poezie své doby, Josef Hora) a od roku 1926 divadelní kritice (Stopami dramatu a divadla, Divadelní avantgarda). Ve spolupráci s H. Doležilem zpracoval v roce 1939 soupis činoherního repertoáru Národního divadla za léta 1881 až 1935.

Je pohřben na pražském Šáreckém hřbitově.

• Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 47, 50, 192
• Alexander Buchner: Opera v Praze, PANTON, Praha, 1985, str. 235
• František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 104, 156, 166, 182, 184, 200, 220, 222, 256, 262
• Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 478, ISBN 978-80-200-1502-0
• Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 212, ISBN 80-207-0419-1
• Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 30, 38
• Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 204, 228, 270, 334, 336, 339, 340, 357, 373–5, 450, 514, 551, 590, 591, 593, 598–9, 602, 604–610, 614, 616, 618–620, 623–6
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 369
• František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 229, 244, 246–7, 249, 250, 252–4, 256, 259
• MED, Jaroslav. Literární život ve stínu Mnichova (1938–1939). Praha: Academia, 2010. 340 s. ISBN 978-80-200-1823-6. 
• Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 182, 258
• Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 69, 75, 110, 140, 141, 178, 386, ISBN 80-207-0485-X
• Ladislav Tunys: Otomar Korbelář, nakl. XYZ, Praha, 2011, str. 106, 108, ISBN 978-80-7388-552-6

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Matěj Píša na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Matěj Píša
• Antonín Matěj Píša ve Slovníku české literatury po roce 1945
• Antonín Matěj Píša v České divadelní encyklopedii

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.