Dnes je význam Čestmír Jeřábek v našich životech nepopiratelný. Ať už se jedná o kontroverzní téma, celebritu, historickou událost nebo jakýkoli jiný relevantní prvek, Čestmír Jeřábek má moc ovlivnit způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. V tomto článku plně prozkoumáme dopad, který měl Čestmír Jeřábek na dnešní společnost a jak utvářel naše názory, chování a rozhodnutí. Od svého vystoupení na veřejné scéně až po jeho význam na osobní úrovni, Čestmír Jeřábek zanechal nesmazatelnou stopu, která si zaslouží podrobné prozkoumání.
JUDr. Čestmír Jeřábek | |
---|---|
![]() | |
Narození | 18. srpna 1893 Litomyšl ![]() |
Úmrtí | 15. října 1981 (ve věku 88 let) Brno ![]() |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Povolání | právník, spisovatel |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | literatura, vědecká fikce, drama, literární kritika a sci-fi literatura |
Ocenění | zasloužilý umělec (1961) Čestné občanství města Litomyšl (1968) Řád práce (1969) |
Děti | Dušan Jeřábek |
Rodiče | Viktor Kamil Jeřábek |
Příbuzní | Mojmír Jeřábek (vnuk) |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čestmír Jeřábek (18. srpna 1893 Litomyšl[1] – 15. října 1981 Brno[2]) byl český právník, spisovatel, dramatik a literární kritik.
Narodil se v rodině nadučitele v Pršticích Viktora Kamila Jeřábka (1859–1946) a matky Marie, rozené Císařové.[1] Dětství prožil v Pršticích, kde otec působil.[2]
Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Děd Jan Vojtěch Jeřábek (1822–1903) byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela.[3] Otec byl spisovatel, učitel, první předseda Moravského kola spisovatelů a jednatel spolku Svatobor pro Moravu.[4]
Vystudoval gymnázium v Litomyšli a v Brně, kde maturoval roku 1912 a poté absolvoval práva v Praze a jeden semestr v Innsbrucku. Promován byl v Praze, 30. října 1917. V té době již byl jednoročním dobrovolníkem.[5] Koncem první světové války sloužil na haličské a italské frontě.
V letech 1919–1949 byl úředníkem magistrátu v Brně.
Roku 1921 se stal spoluzakladatelem brněnské Literární skupiny, sdružení mladých moravských autorů a podílel se na redigování časopisu Host. V letech 1945–1948 byl předsedou Sdružení moravských spisovatelů.
Dne 15. března 1919 se oženil se Zdenkou Netušilovou (1895–1987) se kterou měl syna Dušana Jeřábka a dceru Zdenku, provdanou Bukovskou.[6]
Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, Čestný kruh, sk. 25e/hr. hr. 21.
Počátek jeho tvorby je ovlivněn expresionismem, poté psal historické a psychologické romány ovlivněné realismem.[2]
Přispíval do mnoha novin a časopisů: Zvon, Cesta, Tribuna, Host, Lidové noviny,[7] Moravské noviny, Rovnost, Literární noviny[8] a Tvorba. V Rozpravách Aventina se věnoval především otázkám souvisejícím s divadlem v Brně.[9]