Čestmír Jeřábek

Dnes je význam Čestmír Jeřábek v našich životech nepopiratelný. Ať už se jedná o kontroverzní téma, celebritu, historickou událost nebo jakýkoli jiný relevantní prvek, Čestmír Jeřábek má moc ovlivnit způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. V tomto článku plně prozkoumáme dopad, který měl Čestmír Jeřábek na dnešní společnost a jak utvářel naše názory, chování a rozhodnutí. Od svého vystoupení na veřejné scéně až po jeho význam na osobní úrovni, Čestmír Jeřábek zanechal nesmazatelnou stopu, která si zaslouží podrobné prozkoumání.

JUDr. Čestmír Jeřábek
Narození18. srpna 1893
Litomyšl
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. října 1981 (ve věku 88 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Povoláníprávník, spisovatel
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Témataliteratura, vědecká fikce, drama, literární kritika a sci-fi literatura
Oceněnízasloužilý umělec (1961)
Čestné občanství města Litomyšl (1968)
Řád práce (1969)
DětiDušan Jeřábek
RodičeViktor Kamil Jeřábek
PříbuzníMojmír Jeřábek (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čestmír Jeřábek, 1928
Hrob Čestmíra Jeřábka

Čestmír Jeřábek (18. srpna 1893 Litomyšl[1] – 15. října 1981 Brno[2]) byl český právník, spisovatel, dramatik a literární kritik.

Životopis

Narodil se v rodině nadučitele v Pršticích Viktora Kamila Jeřábka (1859–1946) a matky Marie, rozené Císařové.[1] Dětství prožil v Pršticích, kde otec působil.[2]

Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Děd Jan Vojtěch Jeřábek (1822–1903) byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela.[3] Otec byl spisovatel, učitel, první předseda Moravského kola spisovatelů a jednatel spolku Svatobor pro Moravu.[4]

Vystudoval gymnázium v Litomyšli a v Brně, kde maturoval roku 1912 a poté absolvoval práva v Praze a jeden semestr v Innsbrucku. Promován byl v Praze, 30. října 1917. V té době již byl jednoročním dobrovolníkem.[5] Koncem první světové války sloužil na haličské a italské frontě.

V letech 1919–1949 byl úředníkem magistrátu v Brně.

Aktivity v uměleckých spolcích

Roku 1921 se stal spoluzakladatelem brněnské Literární skupiny, sdružení mladých moravských autorů a podílel se na redigování časopisu Host. V letech 1945–1948 byl předsedou Sdružení moravských spisovatelů.

Rodinný život

Dne 15. března 1919 se oženil se Zdenkou Netušilovou (1895–1987) se kterou měl syna Dušana Jeřábka a dceru Zdenku, provdanou Bukovskou.[6]

Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, Čestný kruh, sk. 25e/hr. hr. 21.

Dílo

Počátek jeho tvorby je ovlivněn expresionismem, poté psal historické a psychologické romány ovlivněné realismem.[2]

Časopisecké příspěvky

Přispíval do mnoha novin a časopisů: Zvon, Cesta, Tribuna, Host, Lidové noviny,[7] Moravské noviny, Rovnost, Literární noviny[8] a Tvorba. V Rozpravách Aventina se věnoval především otázkám souvisejícím s divadlem v Brně.[9]

Knižní vydání

  • 1921 Zasklený člověk (Brno, St. Kočí)
  • 1925 Lidumil na kříži (detektivní příběh; Praha, Čin)
  • 1926 Firma prorokova, patří mezi sci-fi[10].
  • 1928 Svět hoří
  • 1938–1939 Legenda ztraceného věku (I. Hledači zlata, II. Medvědí kůže, III. Bohové opouštějí zemi; Praha, Josef R. Vilímek 1938 a 1939; Brno, Blok 1970)
  • 1938 Hledači zlata, románová trilogie
  • 1939 Medvědí kůže
  • 1939 Bohové opouštějí zemi
  • 1945 V zajetí Antikristově
  • 1946 Letopisy české duše
  • 1957 Odcházím, přijdu
  • 1959 Sága našeho rodu (I. Propast, II. Tvé jméno štěstí, III. V sousedství šelem; Praha, Naše vojsko 1959)
  • Světlo na přídi
  • Život a sen
  • Jitro se zpěvem
  • Zelená ratolest
  • V paměti a srdci
  • Evropské meziaktí
  • 2000 V zajetí stalinismu – z deníkových záznamů 1948–1958 (Brno, Barrister a Principal)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Litomyšl, 1889-1896, snímek 210
  2. ↑ a b c MERHAUT, Luboš. Čestmír Jeřábek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 505–508.
  3. ↑ MZM - Čestmír Jeřábek. puvodni.mzm.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ VLAŠÍN, Štěpán. Viktor Kamil Jeřábek. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 512–514.
  5. ↑ Promoce. Lidové noviny. 1. 11. 1917, s. 4.
  6. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz . 2004 . Dostupné online. 
  7. ↑ Např. Čestmír Jeřábek: Republika na cestách. Lidové noviny. 7. 6. 1921, s. 1. Dostupné online. 
  8. ↑ Např. Čestmír Jeřábek: Protiklady. Literární noviny. 30/1964, s. 2. Dostupné online. 
  9. ↑ Např. Čestmír Jeřábek: Brněnská činohra opět v krisi. Rozpravy Aventina. 30/1931-1932, s. 235. Dostupné online. 
  10. ↑ ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Jeřábek, Čestmír, s. 106. 

Související články

Externí odkazy

Literární skupina (1921–1929)
zakladatelé
členové