V dnešním světě je Antonín Hejna velmi důležité téma, které má osobní i globální dopad. Od svých počátků až po svou relevanci dnes Antonín Hejna vyvolal nekonečné debaty a názory. V průběhu historie hrál Antonín Hejna zásadní roli v různých aspektech společnosti, od svého vlivu na kulturu a umění až po vliv na ekonomiku a politiku. V tomto článku do hloubky prozkoumáme význam Antonín Hejna a jeho význam v současném světě a analyzujeme jeho implikace a důsledky v různých oblastech každodenního života.
PhDr. Antonín Hejna, CSc. | |
---|---|
Narození | 20. listopadu 1920 Úpice ![]() |
Úmrtí | 26. července 1986 (ve věku 65 let) Praha ![]() |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | archeolog a historik umění |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Antonín Hejna (20. listopadu 1920 Úpice – 26. července 1986 Praha) byl významný český archeolog a jedna ze zakladatelských osobností archeologie středověku.
Vystudoval latinu, češtinu, klasickou archeologii a dějiny umění na Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Akademický titul doktora filozofie získal v roce 1952. V letech 1952–1983 pracoval v Archeologickém ústavu Akademie věd, kde v roce 1962 získal akademickou hodnost kandidát věd. Věnoval se předstihovým a záchranným archeologickým výzkumům, výzkumům středověkých hradů, tvrzí, zemanských dvorů, měst, vesnic, kostelů (např. kostel svatého Jakuba ve Vroutku[1]) nebo sklářských hutí. K významným zkoumaným objektům patří například zřícenina hradu Vízmburk[2] nebo města Cheb a Tábor. Napsal a vydal několik odborných i popularizačních knih. Je autorem mnoha desítek vědeckých statí v časopisech či sbornících.