Anežka Meránská (1201)

Anežka Meránská (1201) je téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a diskusi. Tato problematika zaujala z mnoha hledisek pozornost různých sektorů společnosti, od odborníků v oboru až po běžné lidi se zájmem o pochopení jejího dopadu. Jak čas postupuje, Anežka Meránská (1201) se staví jako ústřední bod v současných rozhovorech, což vyvolává úvahy a analýzy z různých úhlů pohledu. Tento článek se bude snažit ponořit do různých aspektů Anežka Meránská (1201), prozkoumat jeho důsledky a nabídnout úplný přehled tohoto tématu.

Anežka Meranská
francouzská královna
Portrét
Narození1180?
Úmrtí20. července 1201
Poissy
PohřbenaKlášter Saint-Corentin
ManželFilip II. August
PotomciFilip Hurepel
Marie Francouzská
DynastieAndechsové
OtecBertold IV. z Andechsu
MatkaAnežka z Rochlitz
PříbuzníHedvika Slezská, Gertruda Meranská, Bertold V. z Andechsu, Ota VII. z Andechsu, Ekbert z Andechsu a Heinrich (sourozenci)
Alžběta Brabantská[1] a Marie van Brabant[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anežka Meránská (německy Agnes Marie von Andechs-Meranien, francouzsky Agnès de Méranie; 1180?, Andechs – 20. července 1201, Poissy) byla francouzská královna pocházející z jihoněmeckého hraběcího rodu Andechsů.

Život

Narodila se jako páté z osmi děti meranského hraběte Bertolda a jeho druhé choti Anežky z dynastie Wettinů. Dne 1. června 1196[2] v Compiegne uzavřela sňatek s francouzským králem Filipem Augustem. Třicetiletý monarcha byl již dvakrát ženatý a druhé manželství s Ingeborg Dánskou stále trvalo. Sestra dánského krále se však Filipovi hned po svatební noci zprotivila, ba pociťoval k ní dokonce odpor.[3] Rozvod novopečená královna odmítala a král ji nakonec ode dvora zapudil a i přes existenci zákonité manželky se po třech letech oženil s prý půvabnou Anežkou a snažil se získat od papeže povolení k rozvodu.

Roku 1198 se na svatý stolec dostal Inocenc III., který na skandální rodinné poměry francouzského krále zareagoval interdiktem, jenž přiměl Filipa k ochotě předložit celou věc koncilu, jehož verdikt přislíbil uznat. Koncil se konal v květnu 1201 v Soissons.[3] Poté byla zpět ke dvoru povolána zapuzená Ingeborg a Anežka odešla na hrad v Poissy, kde při porodu syna Tristana v červenci 1201[4] zemřela. Byla pohřbena nejdříve v místním kostele a pak byly její ostatky přesunuty do benediktinského kláštera Saint-Corentin v Septeuil,[5] který Filip téhož roku založil.[6] Náhrobní kámen se nedochoval.[7]

Anežka Meránská byla svými současníky popisována jako žena veliké krásy, která měla velký vliv na politická rozhodnutí svého manžela, což svědčí o jeho lásce a náklonnosti. Ze tří dětí přežila dcera Marie[8] a syn Filip Hurepel,[9] které papež 2. listopadu 1201 uznal královými dědici. Ovdovělý král se po Anežčině smrti snažil o anulování manželství s Ingeborg, použil dokonce prohlášení o impotenci způsobené magickými praktikami,[10] ale neuspěl. Ironií osudu jej dánská princezna přežila o celých třináct let.

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Bertold II. z Andechsu
 
 
 
 
 
 
 
Bertold III. z Andechsu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Žofie Istrijská
 
 
 
 
 
 
 
Bertold IV. z Andechsu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Otto V. zo Scheyernu
 
 
 
 
 
 
 
Hedvika z Wittelsbachu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Heilika vz Lengenfeldu
 
 
 
 
 
 
 
Anežka Meránská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Konrád Míšeňský
 
 
 
 
 
 
 
Dedi III. Wettinský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Luitgarda z Ravensteinu
 
 
 
 
 
 
 
Anežka z Rochlitz
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
?
 
 
 
 
 
 
 
Matilda z Heinsbergu
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
?
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de . . Dostupné v archivu pořízeném dne 30-09-2007. 
  3. ↑ a b kol. : Francouzští králové v období středověku, s. 153.
  4. ↑ www.mittelalter-genealogie.de. www.genealogie-mittelalter.de . . Dostupné v archivu pořízeném dne 30-09-2007. 
  5. ↑ HALLAM, Elizabeth M.; EVERARD, Judith. Francja w czasach Kapetyngów 987–1328. 1. vyd. Warszawa: Wydawnictwo naukowe PWN, 2006. 460 s. ISBN 83-01-14861-6. S. 263. (polsky) 
  6. ↑ www.data.bnf.fr
  7. ↑ www.landrucimetieres.fr
  8. ↑ http://fmg.ac/Projects/MedLands www.fmg.ac
  9. ↑ www.mittelalter-genealogie.de. www.mittelalter-genealogie.de . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-29. 
  10. ↑ www.epistolae.ccnmtl.columbia.edu. epistolae.ccnmtl.columbia.edu . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20. 

Externí odkazy

Francouzská královna
Předchůdce:
Ingeborg Dánská 		1196–1201
Anežka Meránská (1201) 		Nástupce:
Blanka Kastilská
Francouzské královny a císařovny

Adéla Akvitánská • Rozala Italská • Berta Burgundská • Konstancie z Arles • Matylda Fríská • Anna Kyjevská • Berta Holandská • Bertrada z Montfortu • Adéla Savojská • Eleonora Akvitánská • Konstancie Kastilská • Adéla ze Champagne • Isabela Henegavská • Ingeborg Dánská • Anežka Meránská • Blanka Kastilská • Markéta Provensálská • Isabela Aragonská • Marie Brabantská • Jana I. Navarrská • Markéta Burgundská • Klemencie Uherská • Johana II. Burgundská • Blanka Burgundská • Marie Lucemburská • Jana z Évreux • Jana Burgundská • Blanka Navarrská • Jana z Auvergne • Johana Bourbonská • Isabela Bavorská • Marie z Anjou • Šarlota Savojská • Anna Bretaňská • Johana Francouzská • Marie Tudorovna • Klaudie Francouzská • Eleonora Habsburská • Kateřina Medicejská • Marie Stuartovna • Alžběta Habsburská • Luisa Lotrinská • Královna Margot • Marie Medicejská • Anna Rakouská • Marie Tereza Habsburská • Marie Leszczyńská • Marie Antoinetta • Marie Josefína Savojská* • Joséphine de Beauharnais • Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská • Marie Terezie Bourbonská* • Marie Amálie Neapolsko-Sicilská • Evženie z Montijo

* titul sporný