Anežka Meránská (1201) je téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a diskusi. Tato problematika zaujala z mnoha hledisek pozornost různých sektorů společnosti, od odborníků v oboru až po běžné lidi se zájmem o pochopení jejího dopadu. Jak čas postupuje, Anežka Meránská (1201) se staví jako ústřední bod v současných rozhovorech, což vyvolává úvahy a analýzy z různých úhlů pohledu. Tento článek se bude snažit ponořit do různých aspektů Anežka Meránská (1201), prozkoumat jeho důsledky a nabídnout úplný přehled tohoto tématu.
Anežka Meranská | |
---|---|
francouzská královna | |
![]() | |
Narození | 1180? |
Úmrtí | 20. července 1201 Poissy |
Pohřbena | Klášter Saint-Corentin |
Manžel | Filip II. August |
Potomci | Filip Hurepel Marie Francouzská |
Dynastie | Andechsové |
Otec | Bertold IV. z Andechsu |
Matka | Anežka z Rochlitz |
Příbuzní | Hedvika Slezská, Gertruda Meranská, Bertold V. z Andechsu, Ota VII. z Andechsu, Ekbert z Andechsu a Heinrich (sourozenci) Alžběta Brabantská[1] a Marie van Brabant[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anežka Meránská (německy Agnes Marie von Andechs-Meranien, francouzsky Agnès de Méranie; 1180?, Andechs – 20. července 1201, Poissy) byla francouzská královna pocházející z jihoněmeckého hraběcího rodu Andechsů.
Narodila se jako páté z osmi děti meranského hraběte Bertolda a jeho druhé choti Anežky z dynastie Wettinů. Dne 1. června 1196[2] v Compiegne uzavřela sňatek s francouzským králem Filipem Augustem. Třicetiletý monarcha byl již dvakrát ženatý a druhé manželství s Ingeborg Dánskou stále trvalo. Sestra dánského krále se však Filipovi hned po svatební noci zprotivila, ba pociťoval k ní dokonce odpor.[3] Rozvod novopečená královna odmítala a král ji nakonec ode dvora zapudil a i přes existenci zákonité manželky se po třech letech oženil s prý půvabnou Anežkou a snažil se získat od papeže povolení k rozvodu.
Roku 1198 se na svatý stolec dostal Inocenc III., který na skandální rodinné poměry francouzského krále zareagoval interdiktem, jenž přiměl Filipa k ochotě předložit celou věc koncilu, jehož verdikt přislíbil uznat. Koncil se konal v květnu 1201 v Soissons.[3] Poté byla zpět ke dvoru povolána zapuzená Ingeborg a Anežka odešla na hrad v Poissy, kde při porodu syna Tristana v červenci 1201[4] zemřela. Byla pohřbena nejdříve v místním kostele a pak byly její ostatky přesunuty do benediktinského kláštera Saint-Corentin v Septeuil,[5] který Filip téhož roku založil.[6] Náhrobní kámen se nedochoval.[7]
Anežka Meránská byla svými současníky popisována jako žena veliké krásy, která měla velký vliv na politická rozhodnutí svého manžela, což svědčí o jeho lásce a náklonnosti. Ze tří dětí přežila dcera Marie[8] a syn Filip Hurepel,[9] které papež 2. listopadu 1201 uznal královými dědici. Ovdovělý král se po Anežčině smrti snažil o anulování manželství s Ingeborg, použil dokonce prohlášení o impotenci způsobené magickými praktikami,[10] ale neuspěl. Ironií osudu jej dánská princezna přežila o celých třináct let.
Francouzská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Ingeborg Dánská |
1196–1201 Anežka Meránská (1201) |
Nástupce: Blanka Kastilská |