Jana I. Navarrská je téma, které vyvolalo zájem a diskusi v různých oblastech společnosti. Postupem času jeho význam nabyl na významu jak na osobní, tak na kolektivní úrovni, generuje protichůdné názory a rozšiřuje jeho pole působnosti na různé oblasti studia a výzkumu. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy související s Jana I. Navarrská a budeme se zabývat jeho vlivem na současnou společnost a jejím vývojem v čase. Od svého dopadu na kulturu a politiku až po svůj význam ve vědecké a technologické oblasti, Jana I. Navarrská zanechal významnou stopu, která si zaslouží být analyzována a pochopena jako celek.
Jana I. Navarrská | |
---|---|
navarrská královna, hraběnka ze Champagne a francouzská královna | |
![]() Pečeť Jany Navarrské | |
Doba vlády | 1274–1305 |
Narození | 14. ledna 1273 Bar-sur-Seine |
Úmrtí | 2. dubna 1305 (ve věku 32 let) Zámek Vincennes |
Pohřbena | klášter minoritů v Paříži |
Předchůdce | Jindřich I. |
Nástupce | Ludvík I. |
Manžel | Filip IV. Francouzský |
Potomci | Markéta Ludvík X. Francouzský Blanka Filip V. Francouzský Karel IV. Francouzský Izabela Francouzská Robert (1296–1308) |
Dynastie | Blois |
Otec | Jindřich I. Navarrský |
Matka | Blanka z Artois |
Příbuzní | Thomas Plantagenet, Jindřich z Lancasteru, Joanes Enríquez Lacarra a Tebaldo di Navarra (sourozenci) Jana II. Navarrská[1] a Jan I. Francouzský[1] (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jana I. Navarrská (katalánsky Joana de Navarra, francouzsky Jeanne de Champagne, 14. ledna 1273 Bar-sur-Seine – 2. dubna 1305 Vincennes) byla hraběnka ze Champagne a Brie (1273–1305) a také královna navarrská (1274–1305) a francouzská (1285–1305).
Byla dcerou navarrského krále Jindřicha I. a Blanky, dcery Roberta z Artois. Údajně nebyla příliš půvabná, nevynikala štíhlostí a v rysech její tváře se odrážela maurská krev předků.[2] Po smrti bratra Theobalda († 1273) a otce o rok později se jako tříletá stala posledním příslušníkem rodu ze Champagne. Oslabené království lákalo sousední Kastílii a také Aragonii, což podnítilo zájem francouzské koruny. Jednání s Blankou z Artois, která byla po dobu Janiny nezletilosti regentkou, se ujal Karel z Anjou a roku 1275 bylo završeno orleánskou smlouvou, ve které se Blanka vzdala regentství nad Janou ve prospěch francouzského krále Filipa III.
V srpnu 1284 byla inteligentní a zbožná[2] Jana provdána za francouzského následníka Filipa[3] a tím se Navarra a Champagne dostala pod správu francouzské koruny. O rok později, po smrti krále Filipa III., byl mladý pár korunován v Remeši.
Manželství bylo pravděpodobně šťastné. Královna doprovázela manžela při cestách po království, neměla však na něj téměř žádný politický vliv. Intenzivně se zajímala o správu svých zděděných území. Roku 1304 založila v Paříži Collège de Navarre.
Zemřela za záhadných okolností a jeden kronikář dokonce obvinil jejího manžela, že ji dal zabít. Dalším obviněným byl Guichard, biskup z Troyes, kterého král roku 1308 pohnal před soud, že Janě přivodil předčasnou smrt pomocí jedu a černé magie.[4] Byla pohřbena v klášteře menších bratří. Všichni tři její dospělí synové se postupně stali francouzskými králi a dcera Izabela anglickou královnou.
Předchůdce: Jindřich I. |
![]() |
Navarrská královna od roku 1284 spoluvládcem manžel jako Filip I. 1274–1305 |
![]() |
Nástupce: Ludvík I. |
Předchůdce: Jindřich III. |
![]() |
Hraběnka ze Champagne 1274–1305 |
![]() |
Nástupce: Ludvík I. |
Francouzská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Marie Brabantská |
1285–1305 Jana I. Navarrská |
Nástupce: Markéta Burgundská |