Albrechtice (okres Karviná)

V následujícím článku se budeme podrobně zabývat Albrechtice (okres Karviná), relevantním tématem, které zaujalo pozornost odborníků i laické veřejnosti. V průběhu let byl Albrechtice (okres Karviná) předmětem debat, studií a analýz, které generovaly nekonečný výzkum a protichůdné názory. Jeho význam a dopad na moderní společnost z něj činí téma hodné prozkoumání a zamyšlení. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit dále porozumět tomu, co je Albrechtice (okres Karviná), jaké jsou jeho důsledky a jak může ovlivnit různé aspekty našeho každodenního života.

Albrechtice
Kostel svatého Petra a Pavla
Kostel svatého Petra a Pavla
Znak obce AlbrechticeVlajka obce Albrechtice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHavířov
Obec s rozšířenou působnostíHavířov
(správní obvod)
OkresKarviná
KrajMoravskoslezský
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°47′11″ s. š., 18°31′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 818 (2024)[1]
Rozloha12,69 km²[2]
Katastrální územíAlbrechtice u Českého Těšína
Nadmořská výška258 m n. m.
PSČ735 43
Počet domů888 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní 186
735 43 Albrechtice
[email protected]
StarostaIng. Jindřich Feber
Oficiální web: www.obecalbrechtice.cz
Albrechtice
Albrechtice
Další údaje
Kód obce598925
Kód části obce124
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Albrechtice (polsky Olbrachcice, německy Albersdorf) jsou obec, která se nachází v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel. V roce 2021 se 15,7 % obyvatel obce hlásilo k polské národnosti. Obec leží asi 8 km jižně od Karviné.

Přírodní poměry

Nejvyšším bodem obce je kopec Pastuchovka s 324 m n. m. Obcí protéká řeka Stonávka s pravým přítokem Chotěbuzkou.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1447, kdy tam již stál farní kostel. Jméno dostala nejpravděpodobněji po Albrechtovi, podkomořím Těšínského knížectví o němž je zmínka z roku 1322. Roku 1693 prodal František Vilém Larisch ze Lhoty Albrechtice Jindřichu Ferdinandu Larischovi a od té doby se staly součásti karvinského panství. Obec přináležela správně až do roku 1952 do okresu Fryštát, pak do roku 1960 do okresu Český Těšín a od té doby je součásti okresu Karviná.

Roku 1828 byla postavená jednotřídní obecná škola s polským vyučovacím jazykem - škola zde stojí do dnes. O 100 let později byla postavena česká škola. Při sčítání lidu v roce 1850 měly Albrechtice 828 obyvatel. V roce 1869 měla obec 1015 obyvatel.[5] Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měly Albrechtice 1 355 obyvatel, z toho 1 322 bylo trvale bydlících, 1 316 (99,5%) bylo polsky a 6 (0,5%) německy mluvících, 899 (67%) bylo katolíků, 424 ( 31,8%) evangelíků 11 (0,8%) Židů a 1 osoba měla jiné vyznání [6]. V roce 1914 byla dobudována jednokolejná železniční trať do Českého Těšína a roku 1957 zdvojkolejněná. Téhož roku bylo náhodně objeveno archeologické naleziště v nivě řeky Stonávky s nálezy sahajícími až do 9. století.

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. září 2005.[7]

Představitelé obce

  • Anton Kijanka, starosta
  • František Głombek, starosta
  • Jan Bartosz, starosta
  • Pavel Michejda, starosta
  • Josef Głombek, starosta, 1894–1918
  • František Głombek, starosta, 1918–1920
  • František Grabowski, vládní komisař, 1920–1921
  • Jindřich Michnik, vládní komisař, 1921–1924
  • František Głombek, starosta, 1924–1928
  • Jan Głombek, starosta, 1928–1932
  • Silvestr Mikula, starosta, 1933–1938
  • Jan Michejda, polský vládní komisař, 1938–1939
  • Rudolf Gross, německý starosta, 1939–1945
  • Václav Hejra, předseda MNV, 1945
  • Jindřich Diviš, předseda MNV, 1945
  • Rudolf Łabudek, předseda MNV, 1945–1946
  • Jan Kuřec, předseda MNV, 1946–1949
  • Rudolf Łabudek, předseda MNV, 1949–1950
  • Josef Łabudek, předseda MNV, 1950–1956
  • Alfons Mikuła, předseda MNV, 1957
  • Jindřich Miczka, předseda MNV, 1957–1971
  • Edmund Tomaszek, předseda MNV, 1971–1979
  • Vladislav Šipula, předseda MNV, 1979–1988
  • Alfréd Smelík, předseda MNV, 1988–1990
  • Jiřina Vízdalová, předsedkyně MNV, 1990
  • Česlav Valošek, starosta, 1990–1994
  • Juraj Legindi, starosta, 1994–2002
  • Vladislav Šipula, starosta, 2002–2014
  • Jindřich Feber, starosta, 2014

Obyvatelstvo

V roce 1930 bylo evidováno 1641 obyvatel a 243 domů. Roku 1980 se počet obyvatel zvýšil na 3617 osob a bylo napočteno 1093 bytů; z toho k české národnosti se hlásilo 58 %, k polské 35,5 % a ke slovenské 6,5 % obyvatel.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 015 1 070 1 102 1 155 1 335 1 387 1 641 1 602 2 184 2 559 3 616 3 904 4 071 3 795 3 742
Počet domů 159 158 148 154 170 179 243 322 453 518 609 713 755 802 888

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Petra a Pavla, dřevěný, z r. 1766
  • Kostel svatého Petra a Pavla, zděný, vystavěn v letech 1935–1938
  • Evangelický kostel, vystavěn v letech 1946–1948, později rozšířen o přístavby
  • Dělnický dům, vystavěn roku 1908
  • Boží muka z 19. století

Náboženský život

V Albrechticích sídlí římskokatolická farnost s farním kostelem sv. Petra a Pavla, farní sbor Slezské církve evang. a. v., založený v roce 1950; od státního uznání Apoštolské církve v roce 1989 sídlí v Albrechticích její ústředí.

Základní sídelní jednotky

Obec je rozdělena do pěti základních sídelních jednotek: Albrechtice, Důlský, Nový Svět II, Pacalůvka I a Pardubice.

Sportovní kluby

  • FK Baník Albrechtice
  • Karviná Miners

Osobnosti

Galerie

  • obecní úřad
    obecní úřad
  • Evangelický kostel se hřbitovem
    Evangelický kostel se hřbitovem
  • Dělnický dům
    Dělnický dům
  • nákupní středisko
    nákupní středisko
  • důl ČSM
    důl ČSM
  • Železniční stanice
    Železniční stanice
  • Dům PZKO
    Dům PZKO

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. .
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. .
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  4. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí . . Dostupné online. 
  6. ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. : Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  7. ↑ Udělené symboly – Albrechtice . 2005-09-21 . Dostupné online. 
  8. ↑ GROBELNÝ, Andělín; KÁŇA, Otakar; PLAČEK, Vilém et al. Okres Karviná. Ostrava: Nakladatelství Profil, 1984. 135 s. 48-020-84. Kapitola Albrechtice, s. 126. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online. 
  10. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 

Literatura

  • MATROSZOVÁ, Veronika a kol.: Albrechtice - Olbrachcice. Albrechtice-Karviná 2006.

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města a obce okresu Karviná
legenda: město, městys.
Města a obce Těšínska
Česko

Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice)
Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko

Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice)
Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)