Kačice (Polsko)
V tomto článku se chystáme prozkoumat dopad Kačice (Polsko) na současnou společnost. Od svého vystoupení na globální scéně vzbudil Kačice (Polsko) velký zájem a vyvolal nespočet debat v různých oblastech, jako je politika, kultura, technologie nebo věda. V tomto smyslu navrhujeme komplexně analyzovat, jak Kačice (Polsko) proměnil způsob, jakým žijeme, přemýšlíme a jak se vztahujeme ke světu kolem nás. Na těchto stránkách prozkoumáme jak pozitivní aspekty, tak výzvy, které Kačice (Polsko) pro naši společnost představuje, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto fenoménu.
| Kačice Kaczyce | |
|---|---|
 Hornické sídliště v Kačicích | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°50′4″ s. š., 18°35′30″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Těšín |
| Gmina | Žibřidovice |
  Kačice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9,27 km² |
| Počet obyvatel | 3 173 (2011) |
| Hustota zalidnění | 342,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Slezané |
| Náboženské složení | římští katolíci, luteráni |
| Správa | |
| Status | starostenství |
| Starosta | Adam Mokswik |
| Telefonní předvolba | 32 |
| PSČ | 43-417 |
| Označení vozidel | SCI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kačice[1][2][3] (polsky Kaczyce, německy Katschitz) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Žibřidovice. Leží na území Těšínského Slezska přímo u českých hranic – na západě sousedí s Rájem, městskou částí Karviné. Skládá se ze tří částí: severních Dolních Kačic (neboli Podsviňošova), centrálních Horních Kačic a jihozápadního Otrubkova[4]. Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 3 173 obyvatel, rozloha obce činí 9,27 km².
Název Kačice je patronymického původu, odvozený od jména rodiny Kačových, pravděpodobných zakladatelů vesnice. První zmínka o ní pochází z roku 1332. Pozdějšími majiteli obce byli v 18. a 19. století Spensové z Boodenu a od poloviny 19. století do konce druhé světové války Larischové. Po rozdělení Těšínska v roce 1920 byly Kačice rozhodnutím Konference velvyslanců připojeny k Polsku a tím odtrženy od nejbližšího městského střediska – Fryštátu.
Hlavní památkou je dřevěný kostel Povýšení svatého Kříže z roku 1620 postavený původně v Ruptawě, čtvrti Jastrzębie-Zdroje a přenesený do Kačic v letech 1971–1972.
Území Kačic je geomorfologicky součástí Ostravské pánve a přímo navazuje na ostravsko-karvinský uhelný revír. Pokusné vrty zde probíhaly od začátku 20. století, k zahájení výstavby dolu však došlo až na konci 70. let. Černouhelný Důl Morcinek byl uveden do provozu v roce 1986. Od začátku se však potýkal s ekonomickými potížemi a po desíti letech, v roce 1997, byla konstatována jeho trvala ztrátovost. Mezi lety 1998 až 2001 proběhla likvidace dolu. V současnosti bývá likvidace považována za neuváženou, čehož důkazem má být zájem o vydobytí uhelných zásob dolu Morcinek z české strany, konkrétně z dolu ČSM.
V Kačicích se nachází železniční zastávka na trati Těšín – Žibřidovice. Do vesnice dojíždějí autobusy linky č. 32 těšínské MHD, u hranic obce se také nachází konečná linky č. 514 MHD Karviná.
Odkazy
Reference
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 887, 920.
- ↑ Ottův slovník naučný, 13. Jana-Kartas, s. 728
- ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 31.
- ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 41.
Literatura
- BARTOSZEK, Helena, Ludwik. Wypisy z dziejów Zebrzydowic, Kaczyc, Kończyc Małych i Marklowic Górnych. 1305-2005. Žibřidovice: Gminny Ośrodek Kultury, 2005. ISBN 83-908896-3-3. (polsky)
Související články
Externí odkazy
- Webový portál Kačic
- Informace o Kačicích Archivováno 14. 11. 2010 na Wayback Machine.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaczyce na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kačice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
