V dnešním světě je Dolní Meziříčí problém, který se ve společnosti stává stále aktuálnější. Ať už kvůli svému vlivu na zdraví, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v globální ekonomice, Dolní Meziříčí se stal středem pozornosti odborníků, akademiků i široké veřejnosti. V průběhu historie byl Dolní Meziříčí předmětem debat a diskuzí, které generovaly nekonečné názory a perspektivy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Dolní Meziříčí, analyzujeme jeho vývoj v čase a jeho roli dnes. Od svého dopadu na technologii až po její význam v politické sféře je Dolní Meziříčí nadále tématem všeobecného zájmu, které nadále vyvolává zájem a analýzu.
Dolní Meziříčí Międzyrzecze Dolne | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 49°51′16″ s. š., 18°56′37″ v. d. |
Stát | ![]() |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Bílsko-Bělá |
Gmina | Jasenice |
![]() ![]() Dolní Meziříčí | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 7,8 km² |
Počet obyvatel | 1 140 (2014) |
Hustota zalidnění | 146,2 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni |
Správa | |
Status | starostenství |
Starosta | Marian Szczyrbowski |
Telefonní předvolba | (+ 48) 33 |
PSČ | 43-392 |
Označení vozidel | SBI |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dolní Meziříčí[1][2] (polsky Międzyrzecze Dolne, německy Nieder Kurzwald) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Bílsko-Bělá v gmině Jasenice. Leží na území Těšínského Slezska na řece Jasenici. Ke dni 31. prosince 2014 zde žilo 1 140 obyvatel.
Dějiny obce sahají do dob velké kolonizace na přelomu 13. a 14. století, první zmínka o Mesizrosha, pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha z Vrbna sepsané okolu roku 1305. Zatímco si Horní Meziříčí zachovalo německý charakter až do konce druhé světové války, Dolní Meziříčí bylo v moderní době obcí s převážně slovanským obyvatelstvem (98,6 % v roce 1910) a na rozdíl od svého jižního souseda už nepatřilo k tzv. bílsko-bělskému jazykovému ostrovu. Zpočátku součást těšínského knížectví, od roku 1572 patřilo z něj vydělenému bílskému stavovskému panství, jež se po roce 1752 stalo samostatným knížectvím.
V současnosti se Dolní Meziříčí nachází na okraji suburbánní zóny Bílska-Bělé, jezdí sem autobusy bílské MHD (linka 52). Přesto si vesnice pořád ještě zachovává venkovský, zemědělský ráz. Největšími podniky v obci jsou mlýn (v severní části zvané Františkovice (pol. Franciszkowice, něm. Franzfeld)) a pila (v centru obce). Neodmyslitelným prvkem místní krajiny jsou dvě rybniční soustavy, vesnice se totiž řádí k tzv. Žabímu kraji, rybníkářské oblasti severovýchodního Těšínska.