V dnešním světě se Agustín de Iturbide stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už v profesní, akademické nebo osobní sféře, Agustín de Iturbide vzbuzuje zájem jednotlivců všech věkových kategorií a profesí. Jeho dopad a význam se táhne napříč historií a pokrývá celou řadu aspektů, které ovlivňují dnešní společnost. V tomto článku podrobně prozkoumáme mnoho aspektů Agustín de Iturbide, od jeho původu a vývoje až po jeho důsledky v různých kontextech. Prostřednictvím hluboké a vyčerpávající analýzy má osvětlit složitost a dimenze Agustín de Iturbide s cílem poskytnout komplexní pohled, který vybízí k zamyšlení a porozumění.
Agustín de Iturbide | |
---|---|
mexický císař | |
![]() | |
Doba vlády | 19. května 1822 – 19. března 1823 |
Korunovace | 21. července 1822 |
Úplné jméno | Agustín Cosme Damián de Iturbide y Arámburu |
Narození | 27. září 1783 Morelia |
Úmrtí | 19. července 1824 (ve věku 40 let) Nuevo Padilla |
Pohřben | Metropolitní katedrála v Ciudad de México 1868 |
Nástupce | Maxmilián I. Mexický |
Manželka | Ana María de Huarte y Muñiz |
Potomci | Sabina de Iturbide y Huarte, Agustín Jerónimo de Iturbide y Huarte, Juana de Iturbide y Huarte, Salvador de Iturbide y Huarte, Ángel de Iturbide y Huarte, Josefa de Iturbide y Huarte, Felipe de Iturbide y Huarte a María de Jesús de Iturbide |
Rod | Iturbidové |
Otec | José Joaquín de Iturbide |
Matka | Doña Maria Josefa de Arámburu y Carillo de Figueroa |
Příbuzní | María Nicolasa de Iturbide, Francisco Manuel de Iturbide y Arámburu, José Francisco de Iturbide y Arámburu, Mariano de Iturbide y Arámburu, María Ana de Iturbide y Arámburu, María Ignacia de Iturbide y Arámburu a María Josefa de Iturbide y Arámburu (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Agustín Cosme Damián de Iturbide y Arámburu (27. září 1783 Morelia – 19. července 1824 Padilla) byl mexický voják a politik.
Během první fáze války o nezávislost Mexika bojoval proti mexickým povstalcům ve španělské královské armádě. Později, pod vlivem liberálních reforem ve Španělsku dojednal s Vicentem Guerrerem, který vedl část povstalců, nezávislost Mexika. Dne 21. července 1822 byl korunován jako Agustín I., hlava tzv. Prvního Mexického císařství, ale později ho zbavila moci republikánská vzpoura. Abdikoval 19. března 1823. Po krátkém exilu v Evropě se vrátil do Mexika, kde byl odsouzen ke smrti zastřelením.
Po jednání s vůdcem protišpanělského odboje Vicentem Guerrerem v Iguale dne 24. února 1921 nechal Iturbide vyrobit pro svou armádu prapory, rozdělené širokým šikmým zeleným pruhem (tedy z horního rohu do dolního cípu) rozdělující vlajku na tři části. Horní (vlající) část byla v červené barvě, dolní (žerďová) v barvě bílé. V dolním rohu byla umístěna zelená šesticípá hvězda, v horním rohu červená a v horním cípu bílá šesticípá hvězda. Uprostřed vlajky byla v zeleném pruhu královská koruna, kolem ní do kruhu černý nápis UNYON RELYGION YNDEPENDENCIA (UNYON ve zdroji, UNION na obrázku). Podle legendy se inspirací pro barvy stal voják, který mačetou rozpůlil meloun. Tato vlajka se stala základem Mexické vlajky.[1]
Agustín se 27. února 1805 ve Vallalolidu oženil s Annou Marií de Huarte y Muñiz, která mu porodila deset dětí:
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agustín de Iturbide na slovenské Wikipedii.
Předchůdce: - |
![]() |
Mexický císař 1822–1823 |
![]() |
Nástupce: titulární Agustín II. 1864 Maxmilián I. |