V dnešním světě je Šim'on Ochajon tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu ve vědecké oblasti nebo jeho významu v populární kultuře, Šim'on Ochajon se stal tématem univerzálního zájmu. Od svého vzniku Šim'on Ochajon vyvolal debaty, výzkumy a analýzy, které nám umožnily pochopit jeho rozsah a rozměry. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Šim'on Ochajon, od jeho původu až po jeho vliv v různých oblastech každodenního života. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se pokusíme nabídnout komplexní pohled na Šim'on Ochajon a jeho dopad na dnešní svět.
Šim'on Ochajon שמעון אוחיון | |
---|---|
![]() Šim'on Ochajon, 2013 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Likud Jisra'el bejtejnu (Jisra'el bejtenu) |
Narození | 1945 (79–80 let)![]() |
Kneset | 19. |
Příbuzní | Isaac Ohayon (bratr) |
Alma mater | Bar-Ilanova univerzita |
Profese | politik, pedagog a vychovatel |
Commons | Shimon Ohayon |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šim'on Ochajon (hebrejsky שמעון אוחיון, narozen 1945, Maroko), je izraelský politik a poslanec Knesetu za stranu Jisra'el bejtenu, respektive za alianci Likud Jisra'el bejtejnu.
Narodil se v Maroku. V roce 1956 přesídlil do Izraele. Před nástupem do politiky působil jako zástupce ředitele Bar-Ilanovy univerzity a předseda organizace přistěhovalců z Maroka. Je ženatý, má tři děti. Žije ve městě Rišon le-Cijon. Díky svým zkušenostem ve vzdělávací oblasti dostal od strany Jisra'el bejtenu nabídku ke vstupu do politiky, kterou přijal. V rámci strany, převážně vnímané jako politický subjekt zastupující Židy původem z bývalého Sovětského svazu, reprezentuje imigranty z orientálních zemí.[1]
Ve volbách v roce 2013 byl zvolen do Knesetu za alianci Likud Jisra'el bejtejnu.[2] V rozhovoru po svém zvolení do Knesetu ohlásil, že se hodlá zaměřovat na témata vzdělávací soustavy. Podporuje zvýšení platů učitelů a kvality vzdělávání. Chce posílit židovskou identitu Izraelců. Podporuje také zavedení všeobecné vojenské povinnosti pro izraelské Araby a ultraortodoxní Židy do izraelské armády (z níž byli dosud vyjmuti). Odmítá zatím rozhovory s Palestinskou autonomií, protože podle něj není partnerem pro mír a neuznává Izrael jako židovský stát.[1]