V dnešním světě je Řehoř IV. problém, který nabyl na významu v různých oblastech společnosti. Ať už v osobní, pracovní, sociální nebo politické sféře, Řehoř IV. upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad vyvolal debatu, kontroverzi a rostoucí zájem o pochopení jeho důsledků a důsledků. Z různých úhlů pohledu se Řehoř IV. podařilo ovlivnit naše životy neočekávanými způsoby, zpochybnit zavedená paradigmata a postavit nové výzvy do budoucna. V tomto článku plně prozkoumáme dopad Řehoř IV. a to, jak v posledních letech změnil naši realitu.
Jeho Svatost Řehoř IV. | |
---|---|
101. papež | |
![]() Papež Řehoř IV. | |
Církev | římskokatolická |
Zvolení | prosinec 827 |
Uveden do úřadu | 29. března 828 (konsekrace) |
Pontifikát skončil | 25. ledna 844 |
Předchůdce | Valentin |
Nástupce | Sergius II. |
Osobní údaje | |
Datum narození | okolo roku 795 |
Místo narození | Řím, ![]() |
Datum úmrtí | 25. ledna 844 |
Místo úmrtí | Řím, ![]() |
Místo pohřbení | Bazilika svatého Petra |
Seznam papežů nosících jméno Řehoř![]() ![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Řehoř IV. (795? Řím – 25. ledna 844 Řím) byl papežem od prosince 827 až do své smrti. Pocházel z římské aristokratické rodiny.
Byl kardinálem-presbyterem církve. Papežem byl zvolen na přání spolucísaře Lothara I., který v Římě vykonával soudcovskou moc. Během svého pontifikátu vedl spory s císařem Ludvíkem I. Pobožným a jeho syny Lotharem I., Pipinem I. a Ludvíkem II. Němcem o primát duchovní moci nad světskou.
V roce 835 přesunul slavnosti Všech svatých na 1. listopadu, výroční den posvěcení římského Pantheonu.
Zasloužil se o rozvoj Říma. Nechal obnovit akvadukt Janiuculum a baziliku svatého Marka.
Papež | ||
---|---|---|
Předchůdce: Valentin |
827–844 Řehoř IV. |
Nástupce: Sergius II. |