V dnešním světě je Čakavština téma, které vzbuzuje rostoucí zájem u širokého spektra populace. Od svého vzniku Čakavština generoval protichůdné názory a debaty o svém dopadu na společnost. Postupem času toto téma nabývalo na aktuálnosti, ovlivňuje různé aspekty každodenního života a rozvoj různých oblastí poznání. Proto je nezbytné do hloubky analyzovat různé aspekty související s Čakavština, abychom pochopili jeho rozsah a důsledky, které má pro jednotlivce, komunity a svět obecně. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy k Čakavština s cílem poskytnout úplnou a obohacující vizi jeho důležitosti dnes.
Čakavština Čakavski | |
---|---|
![]() Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Chorvatsko (Istrie, Dalmácie) |
Počet mluvčích | 80 000 |
Klasifikace | Slovanské jazyky |
Písmo | Latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | není |
ISO 639-3 | ckm |
Ethnologue | ckm |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čakavština (čakavsky čakavski,[pozn. 1] štokavskou chorvatštinou čakavski, subst. čakavica, čakavština) je nejméně zastoupený ze tří dialektů či jazyků srbochorvatštiny (zbylými dvěma jsou kajkavština a štokavština, z níž jsou odvozené všechny čtyři standardizované srbochorvatské jazyky). Termín chorvatština naproti tomu označuje čakavštinu, kajkavštinu a tzv. východohercegovinský dialekt štokavštiny[pozn. 2] jako jeden celek a jedná se tak spíše o parafyletickou skupinu dialektů než o jednotný jazyk. Čakavština se používá v Chorvatsku (především v přímořských oblastech, hlavně na Istrii a na ostrovech v Jaderském moři) a v příhraničních oblastech Slovinska.
Přestože v tomto jazyce jsou psány první chorvatské literární památky a až do velkých migrací obyvatelstva v 16. století byl rozšířen po téměř polovině nynějšího chorvatského území, dnes je spíše na ústupu a ve veřejné sféře se užívá především východohercegovinský dialekt štokavštiny. Čakavštinou mělo v roce 2019 mluvit cca 80 000 lidí – idealizujeme-li si situaci a řekneme, že všichni žili v Chorvatsku, pak tito občané tvořili přibližně 2 % tehdejší chorvatské populace.
Vznik termínu čakavština, jakož i popis tohoto nářečí, se klade do 19. století a je, stejně jako u obou zbylých srbochorvatských dialektů, odvozen z výrazu „co“ (čakavsky ča).