Západofranská říše
Tento dokument se zabývá tématem Západofranská říše z různých úhlů pohledu s cílem poskytnout komplexní a kompletní vizi tohoto zajímavého tématu. Analyzovány jsou jeho historické aspekty, současné implikace i možné budoucí scénáře. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu jsou zkoumány různé úhly, ze kterých Západofranská říše ovlivnil nebo může ovlivnit v různých kontextech. Stejně tak jsou prezentovány různé odborné názory a nabízena kritická reflexe důsledků a výzev, které Západofranská říše představuje pro společnost jako celek. Tento článek si klade za cíl přispět k analýze a informované debatě o Západofranská říše a poskytnout prvky, které obohacují porozumění a dialog o tomto tématu.
| Království západních Franků Regnum Francorum occidentalium
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||
Vznik
|
|||||||||||
Zánik
|
|||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
.svg){kind=small}
Západofranská říše, někdy též Západofrancká říše, je obecně užívané historické pojmenování pro raně středověký státní útvar zvaný Západní Franky (latinsky Francia occidentalis) neboli Království západních Franků (latinsky regnum Francorum occidentalium).
Západofranská říše vznikla v roce 843, kdy byla původní velká Franská říše Verdunskou smlouvou rozdělena na tři části: západofranskou, východofranskou a středofranskou. Vlády nad nově vzniklými územími se ujali tři synové posledního franského krále Ludvíka I. Pobožného. Nejstarší Lothar I. se ujal vlády ve Středofranské říši, mladší Ludvík II. Němec ve Východofranské říši a nejmladšímu Karlovi II. Holému připadla Západofranská říše. Středofranskou říši si opět mezi sebou rozdělili synové Ludvíka I. Severní část, kterou obdržel Lothar II., si podle smlouvy z Meersenu roku 870 rozdělili Karel Holý a Ludvík II. Němec. Úděl Ludvíka II. Italského po jeho smrti v roce 875 přičlenil ke své říší Karel a 25. prosince 875 byl v Římě korunován na císaře.
Dědictví po Karlu II. Holém se ujali syn Ludvík II., švagr Boso z Provence, od roku 880 král dolnoburgundský, a v Itálii synovec Karloman. Ludvík II. Koktavý byl korunován v Troyes 7. září 878 papežem Janem VIII..
Během 10. století začala moc Karlovců upadat, král přímo vládl pouze v Paříži a jejím okolí. Po smrti bezdětného krále Ludvíka V. byl roku 987 zvolen francouzským králem Hugo Kapet z vlivného rodu Robertovců.
Západofranští králové
- 843 – 877: Karel II. Holý
- 877 – 879: Ludvík II. Koktavý
- 879 – 882: Ludvík III. (vládl v severní části říše)
- 879 – 884: Karloman II. (vládl v jižní části říše, od 882 v celé říši)
- 884 – 887: Karel III. Tlustý
- 888 – 898: Odo
- 898 – 923: Karel III. Prostý (protikrál 893 – 898)
- 922 – 923: Robert I. (protikrál)
- 923 – 936: Rudolf
- 936 – 954: Ludvík IV. Zámořský
- 954 – 986: Lothar I.
- 986 – 987: Ludvík V. Lenivý
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Západofranská říše na Wikimedia Commons
