Zlatý trojúhelník

V tomto článku se ponoříme do tématu Zlatý trojúhelník, tématu, které vyvolalo zájem mnoha lidí po celém světě. Zlatý trojúhelník je téma, které pokrývá různé aspekty a jeho důsledky mají významný dopad na naši společnost. V tomto směru prozkoumáme různé dimenze Zlatý trojúhelník, analyzujeme jeho současnou relevanci a jeho projekci do budoucnosti. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory odborníků v oboru a poskytneme úplný a objektivní pohled na Zlatý trojúhelník. Tento článek si proto klade za cíl nabídnout ucelenou a aktualizovanou vizi na téma, které dnes bezpochyby vzbuzuje velký zájem.

Možná hledáte: kompoziční pravidlo trojúhelníková kompozice.
Vyznačené dvě hlavní oblasti v produkci heroinu

Zlatý trojúhelník je označení používané pro přibližně 950 000 km² rozsáhlou oblast jihovýchodní Asie, která se rozkládá mezi hraničními zónami Barmy, Thajska a Laosu.[1] Do oblasti někdy bývá zahrnován i Vietnam a jižní část Číny.[2] Oblast zlatého trojúhelníku je nechvalně známá pěstováním plodin, které slouží k produkci psychoaktivních drog. Převládá pěstování máku setého, jehož nedozrálé makovice se využívají k výrobě opia, ze kterého se dále zpracovává heroin, jenž se potom ilegálně distribuuje do celého světa, především Evropy a Spojených států amerických.[3] Zdejší oblast je ovládána narkomafií, nezasahují zde žádné záchranné složky ani armáda.[zdroj⁠?!]

Termín zlatého trojúhelníku použil roku 1971 jako první Marshall Green, který v této době působil jako americký velvyslanec v Indonésii.[2] Ve starší literatuře se lze někdy také setkat s označením Barmský trojúhelník.[zdroj⁠?!]

Historie

Sklizeň máku setého

První pěstování máku setého v oblasti zlatého trojúhelníku sahá až do 18. století, kdy se opium pěstovalo ve velmi omezeném množství, a to výhradně pro terapeutické účely. Zpočátku byla výroba a spotřeba látky soustředěna v Britském Rádži, nicméně postupem času se spotřeba z něj rozšířila do dalších asijských zemí, zejména do Číny, a to navzdory četným zákazům zavedených císařskou vládou, což ke konci vedlo až k opiovým válkám mezi Čínou a Britskou Východoindickou společností.[4]

V Thajsku byla konzumace opia zakázána již roku 1811 a několik let poté — roku 1839 byl zaveden i trest smrti pro ty, kteří zákaz porušili. Britská východoindická společnost však využila vlivu v Thajsku a přesvědčila thajského krále Mongkuta, aby obchod s opiem legalizoval. Na přelomu 19. a 20. století dosáhly výnosy z obchodu s opiem více než 40% thajských příjmů.[4]

Ke konci 19. století zahájili kolonialisté francouzské Indočíny výrobu opia na severu Laosu a Vietnamu, kde se na ní podíleli místní kmeny. Obchod s opiem posléze tvořil polovinu příjmu francouzské Indočíny, k čemuž napomohla vysoká poptávka čínských obyvatel ve Vietnamu.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Какие страны входят в «Золотой треугольник»?. TourWeek.ru . . Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ a b ŘEHÁK, Michal. Legalizace | Magazín, který vám rozšíří zorničky . 2013-08-15 . Dostupné online. 
  3. ↑ KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis II. v kostce : pro střední školy : . 1. vyd. vyd. Praha: Fragment 184 s. Dostupné online. ISBN 978-80-253-0585-0, ISBN 80-253-0585-6. OCLC 236562081 
  4. ↑ a b c LINTNER, Bertil. The Golden Triangle Opium Trade-An Overview. http://asiapacificms.com/ . 2020-09-06 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-06. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.