Zeman (šlechtic)

V dnešním světě se Zeman (šlechtic) stal základním tématem, které pokrývá různé aspekty každodenního života. Od svého dopadu na společnost až po svůj vliv na globální ekonomiku, Zeman (šlechtic) zaujala dominantní místo v každodenních konverzacích. Když se ponoříme do tohoto fascinujícího světa, je nezbytné porozumět důležitosti Zeman (šlechtic) a tomu, jak ovlivňuje každý aspekt našeho života. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Zeman (šlechtic) a jeho význam v dnešním světě a poskytneme komplexní přehled, který našim čtenářům umožní lépe porozumět tomuto vzrušujícímu tématu.

Související informace naleznete také v článku Vladyka.

Zeman je označení nižšího šlechtice v českých zemích, Polsku a Uhrách, pro které se užívá v mezinárodním kontextu výraz džentry.

Zemané v českých zemích

Původ slova ukazuje na vztah k zemi, tj. k vlastnictví půdy. Ještě počátkem 14. století bylo zeman či zeměnín (podobně jako vladyka) označením šlechty jako celku. Později se význam posunul k obecnému pojmenování příslušníka nižší šlechty, popř. v Čechách úžeji k nižšímu šlechtici, který sídlil na venkovském dvoře a na rozdíl od rytíře – bojovníka se živil hospodařením na své půdě či ve vrchnostenské správě. V rámci nižší šlechty byl zeman někdy odlišován od vladyky, který se uplatňoval spíše v soudnictví nebo vojenské službě, ale častěji jsou obě pojmenování zaměňována. Zeman i vladyka byli ve stavovské hierarchii na nižší úrovni než rytíř. Na Moravě byl termín zeman déle označením nižší šlechty jako celku, v Čechách převládlo pojmenování vladyka (vladycký stav).[1]

Od 16. století se v zemích Koruny české již rozlišovaly pouze dva stavy, stav panský (vyšší šlechta) a stav rytířský. Vrstva zemanů či vladyků postupně vplynula do pevně ustaveného rytířského stavu. Později slábla a stávala se klientelou bohatých panských rodů nebo se stěhovala do měst. Označení zeman ztratilo formálně právní význam, přetrvávalo však v běžném jazyce nejen v 16., ale i v 17. století. [zdroj?]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MACEK, Josef. Česká středověká šlechta. Vyd. 1. vyd. Praha: Argo, 1997. 156 s. ISBN 80-7203-045-0. S. 11, 69–72. 

Související články

Literatura

  • BUBEN, Milan: Encyklopedie heraldiky, 2. vyd. Praha: Libri, 1999, ISBN 80-85983-31-1.
  • Encyclopedia Britannica, 15. vydání, Londýn, 1985.
  • HOŠŤÁLEK, Stanislav: Kniha o rytířích, Praha, 2002, ISBN 80-86018-16-4.
  • MACEK, Josef. Jagellonský věk v českých zemích 1-2. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0895-0. Kapitola Zeman, s. 390–392. 
  • SEDLÁČEK, August: Z hradů, zámků a podhradí, Praha, 2001, ISBN 80-86425-04-5.
  • SEDLÁČEK, August: O tvrzích a o živobytí na nich, Praha, 1921.
  • ZENGER, Zdeněk M.: Heraldika, Praha, 1978.

Externí odkazy