V dnešním světě je Zbořený Kostelec (hrad) téma, které má velký význam a zajímá mnoho lidí. Ať už svým dopadem na společnost, kulturu, ekonomiku nebo jakoukoli jinou oblast, Zbořený Kostelec (hrad) upoutal pozornost odborníků i fanoušků. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Zbořený Kostelec (hrad), od jeho počátků až po současný vývoj, probereme jeho důsledky a možný budoucí vývoj. Nezáleží na tom, zda jste studentem daného předmětu nebo se jen chcete dozvědět více, tento článek vám nabídne kompletní a obohacující pohled na Zbořený Kostelec (hrad). Přidejte se k nám na této cestě za poznáním a poznáním!
Zbořený Kostelec | |
---|---|
![]() pohled přes řeku od vesnice | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | poslední čtvrtina 13. století |
Přestavba | polovina 15. století |
Stavebník | Václav II. |
Další majitelé | Přemyslovci aj. |
Poloha | |
Adresa | přes řeku proti vsi Zbořený Kostelec, Týnec nad Sázavou, ![]() |
Souřadnice | 49°51′15,49″ s. š., 14°35′29,8″ v. d. |
![]() ![]() Zbořený Kostelec | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 45112/2-158 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zbořený Kostelec je zřícenina hradu nad pravým břehem řeky Sázavy u soutoku s Kamenickým potokem, naproti vesnici Zbořený Kostelec nedaleko Týnce nad Sázavou v okrese Benešov. Hrad stojí na ostrožnovitém návrší v přírodní rezervaci Čížov v nadmořské výšce asi 300 metrů. Od roku 1965 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Hrad pravděpodobně založil v poslední třetině 13. století král Václav II., ale první písemná zmínka pochází až z roku 1342, kdy ho měl v zástavním držení Oldřich Medek z Valdeka. Karel IV. hrad v roce 1356 sice vykoupil zpět, ale brzy jej znovu zastavil a ten vystřídal několik majitelů. Posledním z nich byl od roku 1443 Kuneš Rozkoš z Dubé, který v okolí loupil, a proto byl hrad v roce 1449 obležen. Tomuto obléhání ještě odolal,[2] ale o rok později byl dne 18. května 1450 obležen znovu a o pět dní později dobyt vojskem pod velením pana Zdeňka Konopišťského ze Šternberka, který se stal jeho novým majitelem. Léta 1456 dosáhl zrušení manství a nově ho opevnil jako jeden ze svých vojenských opěrných bodů; později se stal čelným představitelem protipoděbradovské opozice, a proto hrad roku 1467 dobylo a zbořilo královské vojsko.[3]
Hrad prošel složitým stavebním vývojem, který nejsme bez archeologického výzkumu schopni přesně popsat. Spodní část hradu obklopovala hradní jádro ze tří stran. Dochovaná vstupní brána se zbytky točnic mostu a sedilii pochází z doby Kuneše Rozkoše z Dubé, který také nechal postavit okrouhlou věž na skále nad řekou a vybudovat vnější val. Aby bylo možné na val navážet děla, musela být postavena nová branka s mostem přes příkop.[2]
Hradní jádro zaujalo nejvyšší část vrchu. K nejstarší stavební fázi zde patří jen východní hradba; ostatní části jsou mladší. V jihozápadní části stál vysoký palác podepřený opěráky a během úprav Zdeňka Konopišťského zde vznikly další dvě budovy. Dvouprostorový palác na severní straně je dnes nejzachovalejší částí hradu, zatímco budova na protější straně nádvoří nad řekou s výjimkou nádvorní zdi zanikla.[2][3]
Na severní straně se zachovaly zbytky opevněného ležení vojsk Jiřího z Poděbrad.
Hrad je přístupný po zeleně značené turistické trase, která na něj vede z Čakovic, dále po červené trase, která vede údolím Sázavy z Nespek nebo po modře značené trase z Týnce nad Sázavou. Pod hradem je také autobusová zastávka pražské linky č. 339 a menší parkoviště. Nově spojuje oba břehy řeky 143m unikátní visutá lávka pro pěší a cyklisty, otevřená v červenci 2015, kterou nechal postavit Středočeský kraj.[4] Přes lávku a pod hradem vedou cyklistické trasy č. 1 a č. 19 (Praha — Brno a Zruč nad Sázavou — Davle).