Čakovice (Týnec nad Sázavou)

Dnes se chceme ponořit do fascinujícího světa Čakovice (Týnec nad Sázavou). Je to téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě, od jeho dopadu na společnost až po jeho význam v populární kultuře. Čakovice (Týnec nad Sázavou) je téma, které vyvolalo intenzivní debaty a vyvolalo velký zájem v různých oblastech, od politiky po technologie. V tomto článku se blíže podíváme na Čakovice (Týnec nad Sázavou), prozkoumáme jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho vliv dnes. Připojte se k nám na této cestě objevovat všechny fascinující aspekty Čakovice (Týnec nad Sázavou) a jeho důležitost v současném světě.

Čakovice
Staré jádro vesnice
Staré jádro vesnice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecTýnec nad Sázavou
OkresBenešov
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°52′11″ s. š., 14°35′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel269 (2021)[1]
Katastrální územíČakovice u Řehenic (4,3 km²)
PSČ251 68
Počet domů110 (2024)[2]
Čakovice
Čakovice
Další údaje
Kód části obce144959
Kód k. ú.744956
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čakovice (katastrální území Čakovice u Řehenic) jsou vesnice v okrese Benešov. Od 1. července 2006 jsou součástí města Týnec nad Sázavou.[3] Od roku 1961 patřily správně pod Řehenice v okrese Praha-východ. Ještě předtím byly osadou Krhanic.[4] Nacházejí se v údolí Kamenického potoka (nazývaného též Čakovický potok) mezi Kamenicí a Zbořeným Kostelcem. Území obce spadá do přírodního parku Hornopožárský les.

Historie

Jméno vsi znamenalo ves lidí Čakových.[3] Nejstarší záznam o vsi Schacovicz je z roku 1310 v dokumentu, jímž papež potvrdil držbu této vsi klášteru sv. Jana na Ostrově u Davle. V klášterním urbáři z roku 1390 jsou ve vsi Czacowiczie uvedeni dva velcí rolníci, deset chalupníků, dva podruzi a mlýn.[3]

Za husitských válek zřejmě Čakovice připadly ke statku Netvořice, který patřil rodu Sádlů ze Smilkova. V roce 1560 byly Czacowicze připojeny k panství Konopiště, to v roce 1654 patřilo hraběti Václavu Michnovi a v Čakovicích bylo zjištěno pět sedláků a tři pusté grunty.[3]

ikona
Tento článek potřebuje upravit strukturu kapitol.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vhodně vylepšíte: buď psaním řádkových nadpisů kapitol, anebo přeuspořádáním existujících odstavců. Nebo můžete ke zdokonalení osnovy přispět v diskusi. Jak by měla struktura článku vypadat, popisuje Nápověda:Nadpisy.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 226 217 236 259 246 223 238 204 246 200 182 138 127 197 269
Počet domů 27 27 28 29 31 33 40 92 67 57 57 64 76 93 93

Přírodní poměry

Do jižní části katastrálního území Čakovice u Řehenic zasahuje přírodní rezervace Čížov.

Doprava

Autobusová zastávka u rybníka

V severojižním směru, souběžně s údolím Kamenického potoka, prochází vesnicí silnice II/107. Tu ve východozápadním směru křižuje silnice III. třídy od Babice do Krhanic.

V minulosti obcí procházelo několik autobusových linek (například v roce 1998/1999 to byly linky 120572, 128573 a 282012) ve dvou variantách trasy: z Kamenice do Týnce a z Babice do Týnce. Na území Čakovic byly 4 páry zastávek: „Řehenice, Čisté potoky“ u chatové osady směrem ke Zbořenému Kostelci, „Řehenice, Močidla“ a „Řehenice, Čakovice, rest.“ na silnici II/107 směrem od Kamenice a „Řehenice, Čakovice, u rybníka“ na silnici mezi Babicemi a Čakovicemi.[7] Se zavedením Pražské integrované dopravy (linka 339) od 24. září 2000[8] byly zastávky přímo v obci (restaurace a Močidla) zrušeny a přímo přes vesnici žádná linka nejezdí. Pár zastávek u rybníka mimo osídlenou část vesnice byl 11. prosince 2005 přejmenován na „Řehenice, Čakovice“; od 10. prosince 2006 pak byl pak v názvu těchto zastávek i zastávek Čisté potoky změněn název obce na Týnec nad Sázavou.[9] Autobusy linky 339 v téměř jednotné trase Praha – Týnec nad Sázavou a zpět zde mají v dopravních sedlech a o víkendech tříhodinový interval, ve špičkách pracovního dne zhruba hodinový.

Příroda a turistika

Vesnici po délce prochází zeleně značená pěší turistická trasa z Grybly na hrad Zbořený Kostelec.

Po silnici II/107 vede přes obec cyklotrasa č. 11, zde jako součást Greenway Praha–Wien.

Galerie

  • Zrušená zastávka Močidla
    Zrušená zastávka Močidla
  • Náves s válečným pomníkem a plakátovací plochou
    Náves s válečným pomníkem a plakátovací plochou
  • Nová výstavba v horní části vsi
    Nová výstavba v horní části vsi
  • Křížek z roku 1852 u domu čp. 29 v horní části vsi
    Křížek z roku 1852 u domu čp. 29 v horní části vsi
Celkový pohled na vesnici s Hornopožárským lesem
Celkový pohled na vesnici s Hornopožárským lesem

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. ↑ Český statistický úřad: Statistický lexikon obcí - 2024. Český statistický úřad. 29. listopadu 2024. Dostupné online.
  3. ↑ a b c d Čakovice, web města Týnec nad Sázavou, M. Kadrnožka 1. 8. 2006
  4. ↑ STRÍŽENEC, Peter. Správní vývoj na území okresu Praha-východ (1850-1996). : Okresní úřad Praha-východ, 1997. S. 9. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online. 
  6. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  7. ↑ Jízdní řád ČSAD Středočeský kraj, 1998/1999
  8. ↑ Historický přehled PID Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine., ROPID
  9. ↑ Změny linek Connex Praha, s. r. o. Archivováno 28. 2. 2009 na Wayback Machine., web Autobusová zastávka, Filip Drápal

Externí odkazy

Části města Týnec nad Sázavou
Části obce