Tento článek se bude zabývat významem Jednota zelenohorská v dnešní společnosti. Jednota zelenohorská získal význam v různých oblastech, od módy po technologie, včetně kultury a politiky. Jeho vliv se v posledních letech výrazně rozšířil a má hluboký dopad na způsob, jakým lidé interagují a jak se k sobě navzájem vztahují. Proto je nezbytné do hloubky analyzovat roli, kterou Jednota zelenohorská v současnosti hraje, a také její možné důsledky v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Za tímto účelem budou zkoumány různé perspektivy a případové studie, aby bylo možné lépe porozumět významu a rozsahu Jednota zelenohorská v současné společnosti.
Jednota zelenohorská byla česká katolická opozice proti českému králi Jiřímu z Poděbrad. Byla založena na hradu Zelená hora, který držel vůdce Zelenohorské jednoty Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. Dne 28. listopadu 1465 se zde sešlo šestnáct českých předních katolických pánů, kteří založili spolek, ke kterému se záhy přidala města Plzeň, Brno, Jihlava a Znojmo. Kromě Zdeňka ze Šternberka se na Zelené hoře sešli jeho synové Jaroslav a Jan ze Šternberka a dále Jošt II. z Rožmberka, Jan II. z Rožmberka, Oldřich a Jan Zajícové z Hazmburka, Bohuslav Krušina ze Švamberka, Vilém z Ilburka, Jindřich starší a Jindřich mladší z Plavna, Děpolt z Rýzmburka, Jindřich IV. z Hradce, Burian II. a Linhart z Gutštejna a Dobrohost z Ronšperka.
Český král Jiří z Poděbrad se pokoušel s těmito pány vyjednávat, avšak marně. Proto proti nim zahájil boj, představitel jednoty Zdeněk Konopišťský uprchnul k uherskému králi Matyáši Korvínovi, který též bojoval proti Jiřímu z Poděbrad. V zemi vypukly česko-uherské války, které se dotkly zejména Moravy a Slezska. V roce 1469 se Zelenohorská jednota zasadila o korunovaci Matyáše Korvína českým vzdorokrálem. Po ukončení česko-uherských válek zanikla.