V tomto článku prozkoumáme dopad Weißenfels na moderní společnost. Weißenfels upoutal pozornost odborníků i fanoušků a vyvolal intenzivní debatu o jeho významu a důsledcích. V průběhu let prošel Weißenfels významnou změnou a stal se tématem obecného zájmu, které ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Od jeho vzniku až po jeho vliv na současnou kulturu se tento článek blíže podívá na roli, kterou Weißenfels hraje v dnešní společnosti, a na to, jak neočekávaným způsobem utvářela náš svět.
Weißenfels | |
---|---|
![]() Ulice "Jüdenstraße" | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°12′ s. š., 11°58′ v. d. |
Nadmořská výška | 100 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Spolková země | Sasko-Anhaltsko |
Zemský okres | Burgenland |
![]() ![]() Weißenfels | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 113,55 km² |
Počet obyvatel | 39 918 (2014) |
Hustota zalidnění | 351,5 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Martin Papke |
Oficiální web | www |
PSČ | 06667, 06688, 06652 |
Označení vozidel | BLK, WSF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Weißenfels je město v Německu, spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, které leží na řece Sále asi 35 km na jih od Halle a asi 40 km jihozápadně od Lipska. S přibližně čtyřiceti tisíci obyvatel je nejlidnatějším městem zemského okresu Burgenland.
Koncem 9. století byly poprvé písemně zmíněny některé části dnešního města a ke konci 10. století je doložena existence hradu. Městská práva obdržel Weißenfels roku 1185. Příznivá poloha na přechodu řeky Sály umožnila jeho další rozmach, který v období pozdního středověku a raného novověku pokračoval díky rozvoji řemesel, zejména krejčovského a ševcovského.
Město bylo silně poznamenáno třicetiletou válkou, během které klesl počet obyvatel z 2200 na 960. S válkou je spojena i epizoda z roku 1632, kdy po bitvě u Lützenu, během které zahynul švédský král Gustav II. Adolf, byla ve Weißenfelsu provedena pitva jeho těla.
V letech 1656 až 1746 bylo město centrem vévodství Sasko-Weißenfels. Rozkvět s tím spojený se odrazil v mnoha barokních památkách města, z nichž tu nejvýznamnější představuje zámek Neu-Augustusburg.
Zahájení těžby uhlí v okolí města mu koncem 18. století přineslo další rozvoj, který umocnila postupující industrializace v 19. století. Ve městě se etablovalo zejména obuvnictví; k roku 1895 bylo evidováno 45 obuvnických závodů. Na přelomu 19. a 20. století se město stalo centrem zpracování kožešiny sibiřské veverky.
Po druhé světové válce bylo mnoho obuvnických podniků zestátněno a sloučeno do jednoho kombinátu. Koncem 80. let pocházelo 75 % bot v NDR právě z Weißenfelsu. Po sjednocení Německa a otevření se světovému trhu se však obuvnický průmysl ve městě zhroutil neschopen konkurovat produktům ze zemí s nízkými mzdovými náklady. Do popředí se poté dostal průmysl potravinářský.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Weißenfels na německé Wikipedii.