V dnešním světě zůstává Warta tématem neustálého zájmu a debat. Postupem času se jeho význam zvyšoval a ovlivnil různé sektory společnosti. Od osobní až po profesionální úroveň se Warta ukázal jako zásadní bod, který nelze ignorovat. Její vliv se rozšířil do všech koutů světa a zasáhl lidi všech věkových kategorií, kultur a podmínek. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Warta a jak utvářel a nadále utváří naši realitu.
Warta | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Délka toku | 808,2 km |
Plocha povodí | 54 529 km² |
Průměrný průtok | 195 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
Zawiercie 50°29′26,52″ s. š., 19°29′23,64″ v. d. | |
Ústí | |
do Odry 52°35′54,96″ s. š., 14°36′37,08″ v. d. | |
Protéká | |
![]() | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Baltské moře, Odra | |
![]() | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Warta (česky Varta) je řeka ve středozápadním Polsku. Protéká územím Slezského, Lodžského, Velkopolského a Lubušského vojvodství. Je to pravý přítok Odry. Délka Warty je větší než délka Odry nad místem soutoku. Je 762 km dlouhá. Povodí má rozlohu 54 529 km².
Pramení v blízkosti Kromołowa, nejstarší části města Zawiercie na Krakovsko-čenstochovské juře (Wyżyna Krakowsko-Częstochowska) a poté vtéká do Velkopolské nížiny. Ve městě Čenstochová mění směr a teče na sever v úzké dolině. U města Kolo se obrací na západ do Wartsko-Oderské pradoliny. Nedaleko města Śrem začíná Poznaňský průlom Warty. Za Poznaní mine západně Notecký prales a vtéká do Toruňsko-Eberswaldské pradoliny. Ve městě Santok přijímá svůj největší přítok Noteć. Na oddělených úsecích využívá pradoliny vzniklé po odtoku ledovcových vod. Do Odry se vlévá na německých hranicích v Kostříně, nad kterým byl vytvořen Národní park Ústí Warty.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Warta na polské Wikipedii.
Na řece leží města Zawiercie, Myszków, Čenstochová, Działoszyn, Sieradz, Warta, Uniejów, Kolo, Konin, Pyzdry, Śrem, Mosina, Puszczykowo, Luboň, Poznaň, Oborniki, Obrzycko, Wronki, Sieraków, Międzychód, Skwierzyna, Gorzów Wielkopolski a Kostřín nad Odrou.
Vyšší vodní stav má na jaře (březen, duben), v létě a na podzim může docházet k nárazovým povodním. Nezamrzá každý rok. Průměrný dlouhodobý průtok činí 215 m³/s. V délce 350 km je regulovaná pomocí jezů.
Na řece je možná vodní doprava do Poznaně a pro menší lodě až k ústí levého přítoku řece Prosna. Přes splavný přítok Noteć a Bydhošťský průplav mezi městy Nakło nad Notecią a Bydhošť je spojena s povodím řeky Visly.