Tento článek se bude věnovat tématu Walter Cunningham, které bylo předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Walter Cunningham je téma, které zaujalo pozornost akademiků, odborníků a společnosti obecně díky své aktuálnosti a dopadu v dnešní době. V průběhu let se Walter Cunningham stal předmětem studií, výzkumu a analýz, které vrhly světlo na jeho implikace a důsledky v různých aspektech každodenního života. V tomto smyslu je záměrem důkladně prozkoumat význam, původ, dopad a možná řešení související s Walter Cunningham s cílem poskytnout ucelenou a obohacující vizi na toto téma.
Ronnie Walter Cunningham | |
---|---|
![]() | |
Astronaut NASA | |
Státní příslušnost | Spojené státy americké |
Datum narození | 16. března 1932 |
Místo narození | Creston, Iowa, USA |
Datum úmrtí | 3. ledna 2023 (ve věku 90 let) |
Místo úmrtí | Houston, Texas, USA |
Předchozí zaměstnání | Bojový pilot |
Hodnost | Plukovník USMC |
Čas ve vesmíru | 10d 20h 08m |
Kosmonaut od | 1963 |
Mise | Apollo 7 |
Znaky misí | ![]() |
Kosmonaut do | 1971 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ronnie Walter Cunningham (16. března 1932, Creston, Iowa, USA[1] – 3. ledna 2023, Houston, Texas, USA[2]) byl americký vědec, obchodník a astronaut, 31. člověk ve vesmíru. Při svém jediném kosmickém letu byl v roce 1968 členem posádky Apolla 7, první pilotované mise celého amerického měsíčního programu.
Vystudoval fyziku v Los Angeles na univerzitě Venice High School, kde jedna z budov nese nyní jeho jméno. V roce 1951 narukoval k námořnictvu, absolvoval základní letecký výcvik a odlétal 54 letových hodin při bojových akcích námořní pěchoty v Korejské válce.[2]
Později odešel do civilu k firmě Rand Corporation, kde se dostal k raketové technice. Zabýval se ochranou proti balistickým střelám vypouštěným z ponorek a souběžně s tím pokračoval ve vysokoškolském studiu Santa Monica College a na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.[3] V rámci spolupráce své univerzity s NASA vyvíjel tříosý magnetometr pro sluneční orbitální observatoř OSO 1.
V roce 1963 byl – rok po podání přihlášky – přijat mezi budoucí astronauty NASA. Mimo praktického a teoretického výcviku k letu se podílel na řešení konstrukčních problémů lodí Gemini a Apollo.
V kosmické lodi Apollo 7 odstartovala trojice astronautů Walter M. Schirra, Donn Eisele a Cunningham z mysu Canaveral v říjnu 1968. Šlo o jedenáctidenní let z programu Apollo na nízké oběžné dráze kolem Země, při němž se připravovala pozdější expedice na Měsíc a Cunningham zde zastával místo velitele lunárního modulu. Modul ovšem na Apollu zatím nebyl, jednalo se o cvičný let. Kabina s astronauty přistála na padácích poblíž Bermud v Atlantiku.[4].
Z NASA odešel 1. srpna 1971 do soukromé sféry, pracoval v řídících funkcích u několika společností v Houstonu. Roku 1974 absolvoval manažerský kurz při Harvard Business School a pracoval jako obchodník a investor. Roku 1977 vydal knihu The All-American Boys o jeho letech v NASA. Později vystupoval často v rozhlasu i jako veřejný mluvčí.
Byl dvakrát ženatý, z prvního manželství měl dvě děti.[5] Používal přezdívku Walt.
Zemřel v nemocnici v Houstonu 3. ledna 2023 ve věku bezmála 91 let, podle oznámení rodiny přirozenou smrtí.[2]