Dnes stojíme před mimořádně aktuálním tématem, které zaujalo miliony lidí po celém světě. Würzburská rezidence vyvolal velkou debatu a vyvolal nespočet názorů a úvah v různých kontextech a oblastech. Jde o téma, které se stalo základní součástí veřejné konverzace, a to jak v politické, tak kulturní sféře. Proto je nezbytné se do tohoto tématu ponořit, prozkoumat jeho důsledky a podrobně rozebrat jeho význam v dnešní společnosti. V tomto článku se snažíme osvětlit Würzburská rezidence a věnovat se různým perspektivám, které nám umožňují pochopit jeho důležitost a dopad na svět, ve kterém žijeme.
Würzburská rezidence | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Sloh | barokní architektura |
Architekt | Balthasar Neumann, Maximilian von Welsch, Philipp Christoph von und zu Erthal, Robert de Cotte, Anselm Franz von Ritter zu Groenesteyn, Germain Boffrand a Johann Lukas von Hildebrandt |
Výstavba | 1719 |
Poloha | |
Adresa | Residenzplatz 2, 97070 Würzburg, Würzburg, ![]() |
Souřadnice | 49°47′34,07″ s. š., 9°56′20″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | D-6-63-000-454 |
Web | Oficiální web |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Würzburská rezidence | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
![]() | |
Smluvní stát | ![]() |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | i, iv |
Odkaz | 169 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1981 (5. zasedání) |
Rejstřík památek | D-6-63-000-454 |
Würzburská rezidence je rozlehlý palác v německém Würzburgu, na jehož výstavbě se podíleli přední barokní architekti jako Johann Balthasar Neumann, Johann Lukas von Hildebrandt, Maximilian von Welsch a Robert de Cotte.
Výstavba paláce probíhala v letech 1720–1744 a po jejím dokončení měl palác tři křídla s nádvořím uprostřed a několik stovek pokojů. Sloužil jako rezidence würzburského knížete-biskupa. Patří k nejvýznamnějším památkám Německa, od roku 1981 je součástí světového dědictví UNESCO.
Dominantou rezidence je schodiště bez opory jediného sloupu, krásná zámecká kaple nebo Císařský sál.