Východní území Německé říše

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Východní území Německé říše. Od svého vzniku až po dnešní dopad hraje Východní území Německé říše zásadní roli ve společnosti. V průběhu historie byl Východní území Německé říše předmětem mnoha studií a výzkumů, což vedlo k lepšímu pochopení jeho důležitosti a relevance v různých oblastech. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do jeho mnoha aspektů, analyzujeme jeho důsledky a možné důsledky pro budoucnost. Připojte se k nám na této cestě přes Východní území Německé říše a objevte její vliv na svět kolem nás.

     Území ztracená po první světové válce
     Území ztracená po druhé světové válce
     Současné Německo
Někdejší německá východní území.
Vývoj území od roku 1600 po 1795:
Braniborské markrabství, Pruské vévodství, Braniborsko-Prusko, Pruské království

Jako Východní území Německé říše nebo též bývalé německé Východní území byla označována území ležící východně od hraniční linie Odra-Nisa, která byla k 31. prosinci 1937 součástí Německé říše.[1]

V roce 1945, po skončení druhé světové války byla tato území fakticky odtržena od Německa a dnes jsou součástí Polska a Ruska. Tato území tvořila téměř čtvrtinu rozlohy, žila zde sedmina obyvatel, avšak měla výrazně podprůměrný podíl na průmyslové produkci Německa.[2] V Polské lidové republice byla tato území označována jako „Znovuzískaná území“ (polsky Ziemie Odzyskane) nebo jako „západní a severní území“ (polsky Ziemie Zachodnie i Północne).

K Východním územím Německé říše v širším smyslu se počítala také území, která muselo Německo po první světové válce v roce 1920 na základě výsledků Versailleské smlouvy z roku 1919 postoupit jiným státům: velká území pruských provincií Poznaň a Západní Prusko, dříve východopruská území od města Działdowo (něm. Soldau) a hornoslezské průmyslové území (Polsku) a také Hlučínsko (Československu) a Memelsko (nejprve spojencům, od roku 1923 anektovaného Litvou), kromě toho také Gdaňsk jako Svobodné město Gdaňsk.

Reference

  1. ↑ srov. Uwe Andersen, Wichard Woyke (vyd.): Handwörterbuch des politischen Systems der Bundesrepublik Deutschland, 2. vyd., Licenční vydání pro Bundeszentrale für politische Bildung, Bonn, Springer, Wiesbaden 1995, str. 548 f.; Patrick Lehn, Deutschlandbilder. Historische Schulatlanten zwischen 1871 und 1990. Ein Handbuch, Böhlau, Köln 2008, str. 493; Otto Kimminich, Deutsche Verfassungsgeschichte, 2. vyd., Baden-Baden 1987, str. 640 ff.
  2. ↑ Werner Abelshauser: Deutsche Wirtschaftsgeschichte seit 1945. Beck, München 2004, str. 62.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.