Vyhlazovací tábor Chełmno

Dnes se chceme věnovat tématu, které v posledních letech získalo velký význam. Vyhlazovací tábor Chełmno je téma, které vyvolalo debaty a kontroverze v různých oblastech, od politiky po vědu. Abychom mohli plně prozkoumat tuto problematiku, ponoříme se do jejího původu, jejího dopadu na dnešní společnost a možných řešení, která se navrhují. Vyhlazovací tábor Chełmno je téma, které se týká nás všech, protože jeho vliv zasahuje do různých aspektů našeho každodenního života. Prostřednictvím tohoto článku hodláme analyzovat a uvažovat o Vyhlazovací tábor Chełmno, abychom měli jasnější a informovanější vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.

Památník

Vyhlazovací tábor Chełmno byl nacistický vyhlazovací tábor, umístěný 70 km od Lodže, poblíž vesničky Chełmno nad Nerem (německy Kulmhof an der Nehr) na polském území obsazeném v roce 1939 Němci a začleněném do říšské župy Povartí (něm. Reichsgau Wartheland).

Historie

Tábor byl vybudován poté, co ztroskotaly snahy o deportaci tamějšího židovského obyvatelstva do Generálního gouvernementu. Proto v září 1941 započala likvidace Židů přímo na území říšské župy Povartí. Jedná se o vůbec první nacistický vyhlazovací tábor a první tábor, kde se k likvidaci obětí používal jedovatý plyn. Nejprve byli Židé zplynováváni v mobilních plynových vozech, které později vystřídalo stacionární zařízení.[1] Nacisté ho provozovali ve dvou etapách:

Tábor byl určen k zabíjení Židů z lodžského ghetta a celého území župy. Po dobu jeho existence zde bylo zavražděno nejméně 152 tisíc lidí, kromě zmíněných polských židů také polští a maďarští Romové, maďarští židé, Poláci, Češi a sovětští váleční zajatci. Pobyt v tomto vyhlazovacím táboře přežili jen tři lidé, jedním z nich byl i Simon Srebnik.

V tomto koncentračním táboře bylo v nákladních vozech zplynováno mimo jiné i 82 českých dětí z obce Lidice a 11 z osady Ležáky. Zahynuly zde i dvě sestry Franze Kafky, Gabriela a Valerie.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ DAMS, CARSTEN, 1969-. Gestapo : moc a teror ve Třetí říši. Vyd. 1. vyd. Praha: Paseka 237 s., s. obr. příl. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7432-018-7, ISBN 80-7432-018-9. OCLC 607528250 S. 134. 
  2. ↑ Franz Kafka a tři sestry Kafkovy – Knihovna Petra Pitharta . . Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.