V tomto článku budeme analyzovat vše, co souvisí s Vranov nad Topľou. Od jeho vzniku a vývoje až po jeho dopad na dnešní společnost. V průběhu historie hrál Vranov nad Topľou zásadní roli v různých aspektech každodenního života a ovlivňoval lidi všech věkových kategorií a sociálních vrstev. Prostřednictvím různých přístupů a perspektiv prozkoumáme mnoho aspektů Vranov nad Topľou a také jeho dopad na kulturu, ekonomiku, politiku a technologie. Kromě toho prozkoumáme současné názory a debaty kolem Vranov nad Topľou a také možné budoucí projekce, které by se mohly objevit v souvislosti s tímto tématem, které je v současné společnosti tak aktuální.
Vranov nad Topľou | |
---|---|
![]() Vranov nad Topľou (2006) | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°52′50″ s. š., 21°40′23″ v. d. |
Nadmořská výška | 132 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Kraj | Prešovský |
Okres | Vranov nad Topľou |
Tradiční region | Zemplín |
![]() ![]() Vranov nad Topľou | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 34,3 km² |
Počet obyvatel | 20 702 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 602,7 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Primátor | Ján Ragan (nezávislý)[2] [3] |
Vznik | 1270 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
mesto | |
Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Vranov nad Topľou Ul. Dr. Daxnera 87 093 16 Vranov nad Topľou tel.+42157/442 25 51 |
Telefonní předvolba | 057 |
PSČ | 093 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | VT |
NUTS | 544051 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vranov nad Topľou je slovenské okresní město v Prešovském kraji, 35 km severovýchodně od Košic. Má přibližně 21 tisíc[1] obyvatel. Městem protéká řeka Topľa.
Před rokem 1927 a mezi lety 1944 a 1969 neslo město jméno jen Vranov. Německé názvy města jsou Fröhnel, Frönel či Vronau an der Töpl, maďarský název zní Varannó.
První archeologické nálezy pochází z doby stěhování národů. Budoucí město Vranov nad Topľou bylo tehdy malou slovanskou osadou. Ve středověku osada těžila ze svojí výhodné polohy na trase obchodní stezky vedoucí z Prešova, rozvíjel se obchod a řemesla. Ve 14. století nastal skutečný rozvoj, osada se změnila v město. Městská práva Vranov získal před rokem 1363, vznikla městská samospráva a bylo mu povoleno i vybírat daně a konat trhy. V 16. století zde vznikla škola.
O dalších 300 let později, v 19. století však patřilo město do méně rozvinutých oblastí Horních Uher, lidé se odsud stěhovali za lepšími podmínkami. Na začátku 20. století, v roce 1903 sem byla zavedena železnice, o další tři roky později i elektřina a telefonní spojení. Po vzniku Československa patřilo k méně průmyslově rozvinutým městům, hlavní roli tu stále hrálo zemědělství. Změna přišla až po roce 1945, byla vybudována panelová sídliště a průmyslové závody.