Vlčí doupě
V současnosti je Vlčí doupě tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Jeho význam není omezen na jeden sektor nebo oblast zájmu, ale pokrývá širokou škálu kontextů a situací. Od svého dopadu na společnost až po jeho vliv na globální ekonomiku se Vlčí doupě ukázal jako extrémně důležitý problém, který nezůstane bez povšimnutí. Jak pokračujeme ve zkoumání a lepším pochopení aspektů souvisejících s Vlčí doupě, objevují se nové příležitosti a výzvy, které vyžadují hloubkovou analýzu a pečlivé zvážení. V tomto článku se blíže podíváme na různé aspekty Vlčí doupě a jeho dopad na náš dnešní svět.
| Vlčí doupě | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1941 |
| Materiál | železobeton |
| Stavitel | Organizace Todt a Hochtief |
| Pojmenováno po | Adolf Hitler |
| Poloha | |
| Adresa | Kętrzyn,  Polsko |
| Souřadnice | 54°4′46″ s. š., 21°29′37″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlčí doupě (německy Wolfsschanze, polsky Wilczy szaniec) je kódové označení pro Vůdcův hlavní stan (německy Führerhauptquartier), který se nacházel u města Kętrzyn (německy Rastenburg) ve Východním Prusku (na území dnešního Polska).
Wolfsschanze se někdy překládá také jako „Vlčí hradba“. Sám Adolf Hitler zde strávil přes 800 dní, a to od června 1941 (operace Barbarossa, zahájení útoku na Sovětský svaz) do listopadu 1944, kdy z důvodu postupu Rudé armády odjel do Berlína. Poté dal bunkr zničit. Byl zde na něj také podniknut neúspěšný atentát, známý též pod krycím názvem „operace Valkýra“.
V místě je dnes veřejnosti přístupné muzeum.
Externí odkazy
Galerie Vlčí doupě na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlčí doupě na Wikimedia Commons
