V dnešním světě se Vlastimil Fiala stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Od svého vzniku Vlastimil Fiala vyvolává debaty, analýzy a úvahy v různých oblastech, a to jak na osobní, tak na profesionální úrovni. Jeho dopad na moderní společnost je nepopiratelný a jeho vliv sahá do různých oblastí, od kultury a politiky až po technologie a ekonomiku. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty a perspektivy Vlastimil Fiala s cílem lépe porozumět jeho důležitosti a významu v dnešním světě.
Vlastimil Fiala | |
---|---|
Narození | 28. dubna 1920 Zábřeh |
Úmrtí | 10. dubna 1993 (ve věku 72 let) Praha |
Povolání | překladatel, básník, kritik umění, malíř a historik umění |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vlastimil Fiala (28. dubna 1920, Zábřeh – 10. dubna 1993, Praha) byl český historik umění, výtvarný kritik, malíř a překladatel z francouzštiny. Věnoval se také psaní poesie.
Absolvoval gymnázium v Zábřehu na Moravě a Školu uměleckých řemesel v Brně (1939) a do roku 1945 byl malíř a grafik ve svobodném povolání. V letech 1945–1949 studoval dějiny umění na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a zároveň působil jako asistent na tamní Pedagogické fakultě. 1949–1950 byl pracovníkem Čs. státního filmu, pak ve svobodném povolání. Od roku 1952 byl vedoucím redaktorem měsíčníku Výtvarné umění, od roku 1955 do roku 1965 šéfredaktorem a ředitelem nakladatelství SŠSVU (později nakl. Obelisk), 1966–1967 redaktorem časopisu Kulturní tvorba. Byl členem SVU Aleš v Brně a tvůrčí skupiny Radar.
Od roku 1967 pracoval na Ministerstvu kultury ČR, 1968 jako ředitel odboru umění na MKI, po srpnu 1968 propuštěn. V letech 1975–1979 pracoval v propagaci podniku Restaurace a jídelny Praha 4. Za normalizace se živil překlady z francouzštiny, které vydával pod cizími jmény nebo pod jménem manželky.
Je autorem katalogových textů k výstavám Ludvíka Kuby, Arnošta Paderlíka,[1][2][3] Arnošta Folprechta,[4] Františka Jiroudka.[5][6] Jako historik umění se specializoval na francouzské umění druhé poloviny devatenáctého století, například tvorbu impresionistů nebo Henriho de Toulouse-Laurec. Jako překladatel je podepsán mj. pod překlady děl Alexandra Dumase staršího.