V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Vladimír Podborský (archeolog), prozkoumáme jeho mnohé aspekty a ponoříme se do jeho důsledků v dnešní společnosti. Vladimír Podborský (archeolog) upoutal pozornost milionů lidí po celém světě a vyvolal debatu a úvahy o jeho významu a dopadu. V tomto směru budeme analyzovat jeho vývoj v čase a také jeho vliv v různých oblastech, od kultury po technologii. Stejně tak se zaměříme na výzvy a příležitosti, které Vladimír Podborský (archeolog) v současnosti představuje, a budeme řešit jeho význam v globalizovaném a neustále se měnícím kontextu.
Prof. PhDr. Vladimír Podborský, DrSc. | |
---|---|
Narození | 10. září 1932 Malhostovice |
Úmrtí | 19. září 2022 (ve věku 90 let) Brno |
Alma mater | Masarykova univerzita Filozofická fakulta Masarykovy univerzity |
Povolání | pedagog, archeolog, vysokoškolský učitel a historik |
Ocenění | Cena města Brna (2007) Zlatá medaile MU (2007) Čestné občanství města Znojma |
Politická strana | Komunistická strana Československa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vladimír Podborský (10. září 1932, Malhostovice u Tišnova – 19. září 2022[1]) byl český archeolog. Je čestným občanem obce Těšetice u Znojma a města Znojma.
Vladimír Podborský v letech 1951–1956 studoval archeologii a historii na brněnské univerzitě, praxi vykonával mj. na velkomoravském výšinném Hradišti sv. Hypolita (Znojmo-Hradiště) pod vedením Františka Kalouska. Jako promovaný historik získal v roce 1963 titul CSc., v roce 1967 PhDr. a v roce 1969 byl jmenován docentem prehistorické archeologie. V roce 1990 se stal profesorem prehistorické archeologie. V letech 1990–1995 byl proděkanem Filosofické fakulty Masarykovy university v Brně. V roce 1991 získal titul DrSc. Od roku 1991 byl předsedou obnoveného Moravskoslezského archeologického klubu v Brně, v letech 1994–1998 vedoucím Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Zabýval se pravěkem střední Evropy, jeho specializací byla původně doba bronzová a halštatská, posléze neolit, především kultura s moravskou malovanou keramikou; vzhledem k mimořádným výsledkům dlouhodobého výzkumu neolitického sídliště u Těšetic-Kyjovic (zkoumáno od roku 1964, v letech 1967–1985 pod Podborského vedením), kde byl objeven poprvé ve střední Evropě a podruhé v Evropě vůbec neolitický rondel, se začal věnovat i archeoreligionistice a sociokultovní architektuře (rondelové archeologii). V Těšeticích vybudoval rozsáhlou dobře vybavenou výzkumnou základnu. Věnoval se i dějinám moravské archeologie a metodologii vědecké práce v prehistorii. Významným způsobem zasáhl (nejen jako vedoucí) do profilace brněnské katedry archeologie, kde vychoval několik generací (nejen) moravských archeologů.