Vilmos Zsigmond

V dnešním světě je Vilmos Zsigmond téma velkého významu a zájmu širokého publika. Od svého dopadu na společnost až po důsledky pro každodenní život, Vilmos Zsigmond upoutal pozornost mnoha, vyvolal debaty a úvahy o jeho důležitosti a možných důsledcích. V průběhu let byl Vilmos Zsigmond předmětem studia a analýzy odborníků v různých oblastech, kteří se ponořili do jeho různých aspektů, od jeho vzniku až po jeho vývoj v průběhu času. V tomto článku prozkoumáme různé úhly Vilmos Zsigmond a nabídneme panoramatický pohled na jeho význam a vliv v dnešním světě.

Vilmos Zsigmond
Vilmos Zsigmond (červenec 2008)
Vilmos Zsigmond (červenec 2008)
Narození16. června 1930
Segedín
Úmrtí1. ledna 2016 (ve věku 85 let)
Big Sur
Alma materUniverzita divadelního a filmového umění (do 1955)
Povoláníkameraman a filmový producent
OceněníOscar za nejlepší kameru (1978)
Cena BAFTA za nejlepší kameru (1980)
Řetěz Korvína Uherského (2001)
čestný občan Segedínu (2004)
ChoťElizabeth Fuzesová[1]
DětiSusi Helena Zsigmondová[2]
RodičeVilmos Zsigmond
PříbuzníMaxwell Albrecht Vilmos zu Hohenlohe-Langenburg[2] a Alexander Arthur William zu Hohenlohe-Langenburg[2] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilmos Zsigmond (16. června 1930, Szeged – 1. ledna 2016, Big Sur, Kalifornie) byl maďarsko-americký kameraman. Jeho nejslavnějším snímkem byla Blízká setkání třetího druhu, za jehož nasnímání získal v roce 1977 Oscara. Rok poté obdržel cenu BAFTA za kameru válečného dramatu Lovec jelenů, nominován byl za něj i na Oscara. Oscarové nominace se dočkaly i filmy Řeka (1984) a Černá Dahlia (2006). Za snímek Stalin z roku 1992 získal cenu Emmy. Za Dlouhé loučení z roku 1973 získal Cenu Národní společnosti filmových kritiků. Na festivalu v Cannes získal v roce 2014 cenu za celoživotní dílo.

Narodil se a vyrostl v Maďarsku; na Západ emigroval po vpádu sovětských vojsk roku 1956, spolu se svým spolužákem László Kovácsem, ze kterého se rovněž stal významný kameraman. Odvezli sebou i jedinečný dokumentární filmový materiál o invazi, který pořídili v ulicích Budapešti.[3] V roce 1962 získal Zsigmond americké občanství. Ze začátku v USA snímal hlavně béčkové horory, dveře do první ligy Hollywoodu mu otevřel až producent a režisér Robert Altman.[4]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vilmos Zsigmond na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. .
  2. ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ WEBER, Bruce. Vilmos Zsigmond, Cinematographer, Dies at 85; Gave Hollywood Films a New Look. The New York Times. 2016-01-04. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  4. ↑ Vilmos Zsigmond. ČSFD.cz . . Dostupné online.