Tento článek se bude zabývat tématem Velyki Soročynci, problémem, který má v dnešní společnosti velký význam. Velyki Soročynci vzbudil velký zájem a debatu v různých oblastech, od akademické oblasti po politickou a sociální oblast. Tato problematika má velkou složitost a rozmanitost přístupů, které vyžadují hlubokou a vyčerpávající analýzu. V tomto článku budou zkoumány různé perspektivy, kontextualizující Velyki Soročynci v jeho historickém a kulturním rámci a také zkoumání jeho vlivu na různé aspekty každodenního života. Očekává se, že tento článek přispěje k pochopení a reflexi Velyki Soročynci a nabídne komplexní a kritickou vizi tohoto tématu, které je dnes velmi důležité.
Velyki Soročynci Великі Сорочинці | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 50°1′31″ s. š., 33°56′52″ v. d. |
Nadmořská výška | 99 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
![]() ![]() Velyki Soročynci | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 4 050 (2001) |
Správa | |
Vznik | Desetiletí od 1620 |
Telefonní předvolba | 5355 |
PSČ | 37645 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velyki Soročynci je ukrajinská vesnice, ležící na řece Psel 26 km severovýchodně od Myrhorodu. Je sídlem stejnojmenného selsovětu v Poltavské oblasti a žije v ní přibližně 4 100 obyvatel.
První písemná zmínka o Soročyncích pochází ze dvacátých let 17. století, roku 1648 zde vznikla kozácká Soročynská sotňa. V roce 1906 proběhlo v Soročyncích povstání rolníků proti carskému režimu, jehož potlačení vylíčil Vladimír Galaktionovič Korolenko ve spise Soročynská tragédie.[1] V letech 1925 až 1931 se vesnice jmenovala Neronovyči na počest bolševického vojenského komisaře Jevhena Neronovyče, který zde byl v roce 1918 popraven ukrajinskými nacionalisty.
V roce 1809 se tu narodil spisovatel Nikolaj Vasiljevič Gogol, který má v obci pomník a muzeum. Nachází se zde dílna lidových řemesel Poltavčanka založená v roce 1923 a Spaso-preobraženská cerkev ve stylu ukrajinského baroka.[2] Vyhlášený je Soročynský jarmark, který se koná každoročně v druhé polovině srpna a v roce 1999 se stal národním trhem. Gogol o něm napsal povídku Soročinský jarmark, která se stala předlohou stejnojmenné komické opery Modesta Petroviče Musorgského.[3]