V článku Velký Trianon budeme zkoumat téma, které vyvolalo zájem a diskusi v různých sférách společnosti. Postupem času se Velký Trianon ukázalo jako postava/téma/datum relevantní a důležité s mnoha aspekty a aspekty, které si zaslouží být prozkoumány do hloubky. Od svého dopadu na populární kulturu až po jeho důsledky v sociální sféře, Velký Trianon byl předmětem analýzy a úvah odborníků i fanoušků. Během tohoto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Velký Trianon s cílem poskytnout komplexní a obohacující pohled na toto téma.
Velký Trianon | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Sloh | francouzská barokní architektura a barokní architektura |
Architekti | Jules Hardouin-Mansart, Louis Le Vau a André Le Nôtre |
Výstavba | 1687 |
Poloha | |
Adresa | Versailles, ![]() |
Souřadnice | 48°48′53″ s. š., 2°6′17″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | PA00087673 |
Web | Oficiální web |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Velký Trianon (Grand Trianon) je součástí zahrad zámku Versailles. Je postaven v barokním stylu.
Postavil ho v letech 1687–1688 pro krále Ludvíka XIV. architekt Jules Hardouin Mansart. Dokud nebyl postaven Malý Trianon nazýval se "Trianon de marbre" (Mramorový Trianon).
Do Velkého Trianonu se původně uchyloval král, když ho unavil rušný život v zámku. Palác je přízemní, střední otevřený portikus připomíná sloupovou síň optického peristylu. Asymetrická zahradní fasáda odpovídá požadavku spojení stavby s okolím. Nestrhává na sebe pozornost a dodává stavbě přívětivější vzhled. Od období renesance to byl první pokus oživit krásu klasické polychromie.
4. června 1920 zde byla podepsána Trianonská mírová smlouva.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veľký Trianon na slovenské Wikipedii.