V dnešním světě je Velká synagoga (Varšava) téma, které získalo velký význam a upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Ať už kvůli svým dopadům na společnost, důležitosti v osobním rozvoji nebo důsledkům pro globální ekonomiku, Velká synagoga (Varšava) byl středem mnoha diskuzí a debat. Velká synagoga (Varšava), který je dnes považován za jeden ze základních pilířů, vzbudil nebývalý zájem a vyvolal velké množství protichůdných názorů. V tomto článku do hloubky a podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Velká synagoga (Varšava) a jeho vliv na různé oblasti každodenního života.
Velká synagoga | |
---|---|
![]() | |
Místo | |
Místo | Varšava, ![]() |
Souřadnice | 52°14′40,51″ s. š., 21°0′8,63″ v. d. |
Základní informace | |
Ritus | reformní judaismus |
Užívání | 1943 zničena nacisty |
Architektonický popis | |
Architekt | Leander Marconi |
Sloh | klasicismus |
Výstavba | 1875–1878 |
Odkazy | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velká synagoga byla největší stavbou svého druhu v celé předválečné Varšavě a v té době také jednou z největších na světě.
Postavena byla mezi lety 1875 až 1878 v ulici Tłomackiego, což byla část města, kde se Židé směli usadit, podle projektu architekta Leandra Marconiho v klasicistním stylu. V letech 1878–1908 byl představitelem synagogy rabín Izaak Cylkow, v letech 1908–1921 rabín Samuel Abraham Poznański a v letech 1922–1939 rabín Mojżesz Schorr.[1]
Po potlačení povstání ve varšavském ghettu vyhodili nacisté 16. května 1943 synagogu do vzduchu. Po válce nebyla znovu postavena. Na jejím místě dnes stojí výšková budova Błękitny Wieżowiec.