Veřejná obchodní společnost

V dnešním světě je Veřejná obchodní společnost tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na moderní společnost nebo jednoduše kvůli jeho popularitě, Veřejná obchodní společnost je téma, které nenechává nikoho lhostejným. Od svých počátků až po současnost hraje Veřejná obchodní společnost zásadní roli v životech lidí, a proto se stále více lidí snaží o tomto fascinujícím tématu dozvědět více. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Veřejná obchodní společnost, od jeho počátků až po jeho dnešní vliv, abychom objevili jeho skutečný dosah a význam ve společnosti.

Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společnost. V České republice její činnost upravuje zákon o obchodních korporacích (do konce roku 2013 obchodní zákoník).[1]

V roce 2022 existovalo v České republice 5 674 veřejných obchodních společností. Jejich počet ale každým rokem klesá.[2]

Charakter společnosti

Veřejná obchodní společnost je taková společnost, v níž podnikají minimálně dvě osoby a ručí za její dluhy celým svým majetkem, a to společně a nerozdílně. Právě to je velkou nevýhodou této právní formy podnikání – při krachu společnosti může její spoluvlastník přijít o všechno, co vlastní. V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba.

Založení a vznik společnosti

Společnost se zakládá společenskou smlouvou, jež musí obsahovat firmu společnosti, společníky a předmět podnikání. Ve firmě (názvu) musí být buď zkratka v. o. s. nebo veř. obch. spol. nebo také a spol. (ovšem pouze v případě, že název firmy obsahuje jméno alespoň jednoho ze společníků). Ve společenské smlouvě společníci zpravidla uvedou dělení majetku společnosti mezi sebe v případě, že bude někdy zrušena, nebo také rozdělení zisku.

Společnost vznikne až ke dni zápisu do obchodního rejstříku.

Statutární orgán

Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti může být jeden společník, několik společníků nebo všichni společníci.

Přeměny společnosti

Veřejná obchodní společnost může fúzovat s jinou veřejnou obchodní společností nebo s komanditní společností.

Zrušení a zánik

Společnost se ruší:[3]

  • na základě jednostranného právního jednání
    • výpovědí společníka,
    • vyloučením společníka.
  • rozhodnutím soudu
    • v souvislosti s konkursem na majetek některého ze společníků nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku
    • schválením oddlužení některého ze společníků,
    • v případě nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu společníka na společnosti,
    • z jiných právních důvodů (např. dle § 172 OZ, dle § 93 a § 115 odst. 1 ZOK).
  • na základě právní události
    • smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu, nebo zánikem společníka právnické osoby, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce,
    • společník přestane splňovat požadavky podle § 46 ZOK.
  • z jiných důvodů určených ve společenské smlouvě.

Společnost ale zanikne až ke dni výmazu z obchodního rejstříku.

Reference

  1. ↑ Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen "ZOK"), § 95-117. . Dostupné online.
  2. ↑ Vývoj popularity různých právních forem při zakládání firem v České republice | FinStat.cz. finstat.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ § 113 ZOK

Externí odkazy

Právní formy podnikání v České republice a v Evropské unii
Obchodní společnosti
(Evropské obchodní společnosti)
Jiné formy podnikání