V tomto článku se chystáme prozkoumat Valérie Lemercierová do hloubky a analyzovat jeho dopad v různých kontextech. Valérie Lemercierová je téma, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí a jeho význam stále roste. Od svého objevení vyvolal Valérie Lemercierová vášnivé debaty a podnítil rostoucí zájem o jeho studium. Jak budeme v tomto článku postupovat, budeme zkoumat význam Valérie Lemercierová v dnešní společnosti a také jeho důsledky v různých oblastech. Ponoříme se do jeho původu, vývoje a budoucích vyhlídek a nabídneme komplexní a podrobný pohled na Valérie Lemercierová. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme toto téma osvětlit a poskytnout vyčerpávající analýzu, která nám umožní lépe porozumět jeho významu a dopadu v dnešním světě.
Valérie Lemercierová | |
---|---|
![]() | |
Narození | 9. března 1964 (61 let) Dieppe |
Alma mater | Conservatoire de Rouen |
Choť | Bertrand Burgalat (do 1997) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Valérie Anne Marie Lemercierová (* 9. března 1964 Dieppe) je francouzská herečka, režisérka a zpěvačka.
Pochází z rodiny zámožného sedláka a starosty normandské obce Gonzeville, má tři sestry. Absolvovala konzervatoř v Rouenu a od roku 1988 hrála v komediálním televizním seriálu Palace. V roce 1990 ji režisér Louis Malle obsadil do filmu Milou v máji s Michelem Piccolim v titulní roli. O rok později hrála v akční parodii Operace Corned Beef s Jeanem Renem a Christianem Clavierem, s nimiž se setkala také ve filmu Návštěvníci, kde vytvořila hlavní ženskou dvojroli. Objevila se také v americké kinematografii, když ji Sydney Pollack obsadil do filmu Sabrina (1995). Vedle komediálních rolí se představila i v psychologickém dramatu Páteční večer, natočeném podle románu Emmanuèle Bernheimové. Hrála maminku hlavního hrdiny ve filmu Mikulášovy patálie a slečnu Macintoshovou ve filmu Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva. Podle vlastního scénáře režírovala filmy 100% cachemire a Marie-Francine, v nichž ztvárnila hlavní roli. Působí také jako divadelní herečka v pařížském Théâtre du Palais-Royal, vystupuje s vlastní one woman show, za kterou získala tři Molièrovy ceny, věnuje se rovněž dabingu. Ilustruje knihy pro nakladatelství Éditions Larousse, nazpívala album Valérie Lemercier chante (1995) a spolupracovala také s Françoise Hardyovou a irskou hudební skupinou The Divine Comedy.
Dvakrát obdržela Césara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli: v roce 1994 za Návštěvníky a v roce 2007 za film Sedadla v parteru. Navíc byla dvakrát na Césara nominována a v letech 2006 a 2007 moderovala slavnostní předávání cen.
Jejím přítelem byl hudebník Bertrand Burgalat.