Václav Vojtíšek

V dnešním světě je Václav Vojtíšek téma/koncept/osoba, která získala velký význam a zájem v různých oblastech společnosti. Ať už v politice, vědě, umění nebo každodenním životě, Václav Vojtíšek poznamenal před a po ve způsobu, jakým lidé vnímají různé aspekty života a přistupují k nim. Jeho dopad se projevuje ve způsobu, jakým se konverzace vyvíjejí, v přístupu k určitým problémům nebo ve způsobu rozhodování. Václav Vojtíšek vyvolal kontroverzi, inspiraci, reflexi a akci a stal se klíčovým prvkem pro pochopení složitosti dnešního světa. V tomto článku prozkoumáme dopad Václav Vojtíšek a analyzujeme jeho vliv v různých oblastech, stejně jako jeho možné důsledky pro budoucnost.

Václav Vojtíšek
Narození9. srpna 1883
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. srpna 1974 (ve věku 91 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov[1]
Povoláníarchivář a pedagog
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
OceněníŘád práce (1956)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Vojtíšek (9. srpna 1883 Praha[2] – 22. srpna 1974 Praha) byl český historik, archivář, profesor na Univerzitě Karlově a akademik Československé akademie věd.

Život

Absolvoval klasické gymnázium v Praze Novém Městě (1894–1903, prof. Josef Ladislav Píč, Alois Jirásek). V letech 1903–1907 studoval historii a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě UK, rigorózní práci obhájil r. 1911. Od roku 1900 byl aktivním členem Klubu Za starou Prahu, v letech 1909–1972 člen Historického spolku (od r. 1943 předseda).

Od roku 1900 byl aktivním členem Klubu Za starou Prahu a do roku 1970 předsedou Svatoboru. Založil archiv Československé akademie věd. V letech 1921-1948, s výjimkou válečných let, byl ředitelem Archivu hl. m. Prahy. Zabýval se především diplomatikou (naukou o listinách, jejich původu a dokumentární ceně), státní sfragistikou (naukou o pečetích) a heraldikou (naukou o znacích a erbech).[3] Od roku 1909 pracoval v Archivu hlavního města Prahy. Po roce 1918 byl činný v archivu a knihovně pražské univerzity. V univerzitním archivu posléze působil v letech 1931-1939 jako jeho vedoucí, v letech 1945-1950 jako inspektor archivu a poté až do roku opět 1959 jako jeho vedoucí.[4] Od roku 1921 byl ředitel městského archivu. Působil na Filozofické fakultě UK (1921 soukromý docent, 1922–1924 suplující profesor, 1928–1935 bezplatný mimořádný, 1935–1948 bezplatný řádný profesor, 1948–1959 řádný profesor pomocných věd historických).

Během okupace byl z archivu propuštěn, ale po válce znovu přijat (v roce 1949 odešel do penze). Po roce 1948 se stal sympatizantem nového režimu. Svoji činnost zaměřil na vyučování a po založení ČSAV se stal jedním z prvních akademiků, pověřen vybudováním archivu, v letech 1952–1968 vedoucí Ústředního archivu ČSAV v Praze.

Ve svém díle se zaměřoval především na pomocné vědy historické, zejména kodikologii, heraldiku, byl také v komisi pro vytvoření československého státního znaku, i dalších. Dále se věnoval dějinám měst.

Ocenění

  • 1956 Řád práce ŘP
  • 1963 Stříbrná medaile ČSAV
  • 1968 Zlatá plaketa F. Palackého za zásluhy ve společenských vědách
  • 1948, 1958, 1959 Bronzová, Stříbrná, Zlatá medaile UK

Bibliografie

Publikoval práce v časopisu Za starou Prahu (1911–1915) a ve sbornících Zprávy komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek král. hlav. města Prahy (1913–1915)

  • Z minulosti naší Prahy. Kapitoly z místopisu, zřízení, z života města, Praha 1919
  • Hradčany v prvé polovině století XVIII., Praha 1922
  • Radnice staroměstská v Praze. O jejím významu a památkách, Praha 1923
  • O archivech městských a obecných a jejich správě, Praha 1924
  • Čtení o Staroměstské radnici v Praze, Praha 1926
  • Praha. Dvě stati z historie a stavebního vývoje hlav. města Prahy, Praha 1926 (s A. Engelem)
  • Praha. O jejím národním významu, Praha 1926
  • Staroměstská radnice v Praze a její památky, Praha 1927, 1929, upravené 3. vydání 1936
  • O pečetěch a erbech měst pražských a jiných měst českých, 1928.
  • Znak hlav. města Prahy, 1928.
  • O vzniku Pražského města, 1930.
  • Karolinum, statek národní, Praha 1934 (s K. Guthem, O. Stefanem)
  • O našich městech a patrimoniích a o správě obecních archivů, Praha 1934.
  • Zmizelá Praha 1. Staré a Nové Město s Podskalím, Praha 1945 (s V.V. Štechem, Z. Wirthem)
  • Karolinum, chlouba Univerzity Karlovy, Praha 1948 (s D. Líbalem)
  • Výbor rozprav a studií, 1953.

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1628, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • JANEČKOVÁ, Jitka. Mráz kopřivu nepálí: život a dílo Fridolína Macháčka a Václava Vojtíška ve vzájemné korespondenci z let 1905–1954. Praha: Archiv hlavního města Prahy, 2014. Documenta Pragensia. Monographia; vol. 31. ISBN 978-80-88013-01-3.
  • KONVIČNÁ, Jana. Eduard Šebesta & Václav Vojtíšek: dva osudy z jednoho archivu. Pražský sborník historický 40, (2012), s. 261–298.
  • VAŠKO, Pavel. Profesor Václav Vojtíšek: archivářem od monarchie po socialismus. Praha: Academia, 2014. Studentské práce. ISBN 978-80-200-2362-9.

Odkazy

Reference

  1. ↑ hrob Václava Vojtíška na Vyšehradském hřbitově v Praze
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
  3. ↑ https://encyklopedie.praha2.cz/plastika/3114-josef-sejnost-vaclav-vojtisek-vysehradsky-hrbitov-hrob-c-11-35
  4. ↑ HOFFMANNOVÁ, Jaroslava a Jana PRAŽÁKOVÁ. Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha: Libri, 2000, s. 698.


Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.