Václav Krška

V dnešním světě je Václav Krška téma, které získává stále větší aktuálnost. S rozvojem technologií a globalizací se Václav Krška stal základním aspektem v každodenním životě lidí. Ať už na osobní, profesní nebo akademické úrovni, Václav Krška má významný dopad na moderní společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Václav Krška a analyzujeme jeho vliv na různé sektory. Od svého historického významu až po jeho relevanci v současnosti je Václav Krška tématem, které nadále vzbuzuje zájem a debatu mezi odborníky i širokou populací. Čtěte dále a zjistěte více o Václav Krška a jeho významu ještě dnes!

Václav Krška
Václav Krška v roce 1930
Václav Krška v roce 1930
Narození7. října 1900
Písek Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. listopadu 1969 (ve věku 69 let) nebo 17. října 1969 (ve věku 69 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánífilmový režisér, scenárista
Významná dílaStříbrný vítr
OceněníStátní cena Klementa Gottwalda
Mezinárodní televizní festival v Monte Carlu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Krška (4. října 1900 Písek[1] – 17. listopadu 1969 Praha) byl český scenárista, režisér a spisovatel.

Jednalo se o jednoho z klasických českých filmových tvůrců, který se, mimo jiné, programově zaměřoval na filmové adaptace kvalitních literárních děl. Kromě jeho vlastních děl to byly zejména filmy inspirované dílem básníka Fráni Šrámka, dále životopisné filmy (Bedřich Smetana, Josef Slavík a Mikoláš Aleš). Byl označován lichotivým přídomkem básník českého filmu. Známé jsou i dva orientálně laděné pohádkové koprodukční snímky Labakan a Legenda o lásce.

Život a odkaz

Pocházel z Písku a žil v nedaleké Heřmani, byl vzdělaný, sečtělý a kultivovaný, kromě své literární činnosti od mládí rád hrával a režíroval ochotnické divadlo. V roce 1939 byla v okolí Písku zfilmována jeho kniha Odcházeti s podzimem pod názvem Ohnivé léto, na tomto filmu pracoval poprvé jako pomocný režisér společně s Františkem Čápem. Také snímek Kluci na řece z roku 1944 se natáčel v Písku. Ve stejném městě se odehrávají i jeho umělecky nejcennější filmy Stříbrný vítr a Měsíc nad řekou natočené na motivy děl Fráni Šrámka.

V roce 2011 vznikla studie odstraňující tabu v nazírání na Krškovo stejnopohlavní cítění.[2]

Václav Krška je pochován na heřmaňském hřbitově, na jeho hrobce se nachází busta, jejímž autorem je sochař Jan Kodet.

Na každoročním festivalu studentských filmů v Písku je udělována hlavní cena, která nese Krškovo jméno.[3]

Filmografie

Televize

  • 1964 Shakespearovské monology (seriál)
  • 1965 Odcházeti s podzimem (scénář a režie)
  • 1965 Polka jede do světa
  • 1967 Poupě
  • 1969 Popel

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Nozar Lukáš: "Momenty života a díla Václava Kršky do roku 1945", in: Martin C. Putna a kol.: Homosexualita v dějinách české kultury. Academia, Praha 2011, s. 395-431
  3. ↑ 2012.filmfestpisek.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-15. 

Literatura

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Filmy režírované Václavem Krškou

Ohnivé léto (pomocná režie s Františkem Čápem, 1939) • Kluci na řece (s Jiřím Slavíčkem, 1944) • Řeka čaruje (1945) • Až se vrátíš... (1947) • Housle a sen (1947) • Revoluční rok 1848 (1949) • Posel úsvitu (1950) • Mikoláš Aleš (1951) • Mladá léta (1952) • Měsíc nad řekou (1953) • Stříbrný vítr (1954) • Z mého života (1955) • Dalibor (1956) • Labakan (1956) • Legenda o lásce (1956) • Cesta zpátky (1958) • Zde jsou lvi (1958) • Osení (1960) • Kde řeky mají slunce (1961) • Komedie s Klikou (1964) • Místo v houfu (režie povídky „Optimista“, 1964) • Poslední růže od Casanovy (1966) • Dívka se třemi velbloudy (1967) • Jarní vody (1968)