V dnešním světě získal Jan Kodet nebývalý význam. Ať už mluvíme o Jan Kodet jako o společenském fenoménu, tématu vědeckého výzkumu nebo veřejné osobnosti, jeho přítomnost má významný dopad na společnost. V tomto článku do hloubky prozkoumáme nejdůležitější aspekty Jan Kodet, jeho vliv v různých oblastech a možné důsledky, které má pro náš neustále se měnící svět. Prostřednictvím podrobné analýzy se podíváme na to, jak se dnes Jan Kodet stal určujícím faktorem a jak jeho přítomnost zanechá stopy i v budoucnu.
Jan Kodet | |
---|---|
![]() Jan Kodet při práci v atelieru | |
Narození | 1. června 1910 Praha ![]() |
Úmrtí | 11. listopadu 1974 (ve věku 64 let) Praha ![]() |
Povolání | sochař a učitel |
Rodiče | Emanuel Kodet |
Manžel(ka) | Jiřina Steimarová |
Děti | Kristian Kodet Jiří Kodet |
Příbuzní | Barbora Kodetová (vnučka) |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Kodet (1. června 1910 Praha – 11. listopadu 1974 Praha) byl český sochař.
Pocházel z rodiny významného českého malíře a sochaře Emanuela Kodeta. V letech 1928–1931 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u prof. Karla Dvořáka a poté v letech 1931–1935 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Otakara Španiela, Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes (1933–1949). Navštívil Francii (1936), Dánsko, Norsko a Švédsko (1946), Holandsko (1947) a Maďarsko (1956).
Pokračovatelem rodinné výtvarné tradice je nyní jeho syn malíř Kristian Kodet, druhý syn herec Jiří Kodet pocházel z jeho manželství s herečkou Jiřinou Steimarovou.
Ve své tvorbě byl velmi ovlivněn egyptským sochařstvím a značně inspirován dobovými uměleckými směry, zejména kubismem a poetismem. Soustředil se na lyrické ztvárňování lidské postavy, zejména často vytvářel různě stylizované ženské figury. Mezi jeho vůbec nejznámější díla patří pomník hudebního skladatele Vítězslava Nováka v pražských Petřínských sadech.[1]