V dnešním světě je Umělé dýchání stále velmi důležité a aktuální téma. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v historii nebo jeho vlivu na populární kulturu, Umělé dýchání nadále vyvolává zájem a debaty v různých oblastech. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času byl Umělé dýchání předmětem studia, analýzy a reflexe odborníků z různých oborů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a aspekty Umělé dýchání s cílem lépe porozumět jeho důležitosti a dopadu v dnešním světě.
Umělé dýchání spočívá v dodávání vzduchu postiženému, který spontánně nedýchá. Obvykle se provádí v rámci resuscitační péče.
Odborná lékařská péče používá dýchacích přístrojů, vzduch je do plic pacienta vháněn přes trubice, zavedené do průdušnice nebo přes masku.
V laické první pomoci jde o dýchání z úst do úst. Bližší popis viz Kardiopulmonální resuscitace. V mnohých případech se obnoví spontánní dýchání bezvědomého již jen tím, že mu zakloníme hlavu a předsuneme dolní čelist. Pokud po uvolnění dýchacích cest nedojde k obnovení dýchání, zahajujeme nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání z úst do úst v rytmu 30 stlačení a 2 vdechy. Dýchání z úst do úst se v laické první pomoci nedoporučuje, pokud:
V případě, že splňujeme některý z výše zmíněných bodů, pokračujeme pouze ve stlačování hrudníku, frekvencí 100–120 kompresí za minutu.[2]
V případě dýchání z úst do úst vydechovaný vzduch obsahuje dostatečné množství kyslíku (16% oproti 21% v atmosféře). Vydechovaný vzduch tedy zabezpečí dostatečné zásobení tkání kyslíkem za předpokladu činnosti srdce nebo srdeční masáže.