V dnešním článku budeme hovořit o UY Scuti, tématu, které bylo předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Od svého vzniku upoutal UY Scuti pozornost odborníků i nadšenců a vyvolal diskuse a teorie o jeho důležitosti a možných důsledcích. V tomto článku prozkoumáme UY Scuti do hloubky, analyzujeme jeho relevanci v současném kontextu a poskytneme komplexní pohled, který našim čtenářům umožní lépe porozumět tomuto fenoménu. Od jeho počátků až po jeho dopad na současnou společnost prozkoumáme každý aspekt UY Scuti, abychom osvětlili téma, které nadále vyvolává zájem a zvědavost. Připojte se k nám na této cestě a objevte více o UY Scuti!
UY Scuti | |
---|---|
![]() UY Scuti (nejjasnější hvězda na snímku) se svým okolím | |
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000,0) | |
Souhvězdí | Štít |
Rektascenze | 276,902 202 581 96° |
Deklinace | −12,466 359 257 362° |
Paralaxa | 0,643 3 mas |
Vzdálenost | 9 500 ly |
Zdánlivá hvězdná velikost | 11,2 |
Absolutní hvězdná velikost | −8,95 |
Vlastní pohyb v rektascenzi | −0,693 mas/rok |
Vlastní pohyb v deklinaci | −3,033 mas/rok |
Fyzikální charakteristiky | |
Hmotnost | 8,5 M☉ a 32 M☉ |
Poloměr | 916 R☉ a 13 R☉ |
Zářivý výkon (V) | 340 000 L☉ |
Povrchová teplota | 3 365 K |
Další označení | |
Bonner Durchmusterung | BD-12 5055 |
2MASS | 2MASS J18273652-1227589 |
Katalog Tycho | TYC 5698-5176-1 |
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. |
UY Scuti (UY Sct) je červený hyperobr a pulzující proměnná hvězda v souhvězdí Štítu, přibližně 9500 světelných let (2900 parseků) od Země. Jedná se o jednu z největších a nejsvítivějších známých hvězd. Pokud by se nacházela ve Sluneční soustavě, její fotosféra by zasahovala téměř k oběžné dráze Saturnu.
Je klasifikována jako polopravidelná proměnná hvězda s průměrnou pulzační periodou 740 dní. Její svítivost činí 340 tisíc L☉.
UY Scuti byla poprvé katalogizována v roce 1860 německými astronomy na observatoři v Bonnu, kteří dokončovali průzkum hvězd pro katalog hvězdného katalogu Bonner Durchmusterung.[1] Byla označena jako BD-12 5055, tedy 5 055. hvězda mezi 12. a 13. stupněm jižní oblohy počítáno od jarního bodu (0 hodin).
Při druhém průzkumu hvězdy bylo zjištěno, že hvězda mírně změnila jas, což naznačovalo, že se jedná o novou proměnnou hvězdu. V souladu s mezinárodním standardem pro označování proměnných hvězd dostala hvězda pojmenování UY Scuti, označující ji jako 38. proměnnou hvězdu v souhvězdí Štítu.[2]
UY Scuti se nachází několik stupňů severně od hvězdy typu A Gama Scuti a severovýchodně od Orlí mlhoviny. Ačkoli je hvězda velmi jasná, má ve své největší jasnosti velikost pouhé 9. magnitudy při pohledu ze Země, a to kvůli své vzdálenosti a poloze v opojímeném pásmu v tmavé trhlině v souhvězdí Labutě.[3]
UY Scuti je prachem obklopený červený hyperobr[4] a je klasifikován jako polopravidelná proměnná hvězda s přibližnou pulsační periodou dobou 740 dní.[5][6][7]
V létě roku 2012 měřili Arroyo-Torres a jeho kolegové pomocí interferometrie AMBER z velmi velkého dalekohledu (VLT) v poušti Atacama v Chile parametry tří červených hyperobrů v blízkosti centra Galaxie:[8] UY Scuti, AH Scorpii a KW Sagittarii. Zjistili, že všechny tři hvězdy jsou více než 1 000krát větší než Slunce a více než 100 000krát jasnější než Slunce. Velikost hvězd byla vypočtena pomocí Rosselandova poloměru.[9] Bylo zjištěno, že UY Scuti je největší a nejzářivější ze všech tří měřených hvězd, při 1 708±192 R☉ (1,188×109±134 000 000 km; 7,94±0,89 AU) na základě úhlového průměru 5,48±0,10 mas a předpokládané vzdálenosti 2,9±0,317 kiloparseků (kpc) (asi 9 500±1 030 světelných let), která byla původně odvozena v roce 1970 na základě modelování spektra UY Sct. Svítivost je pak vypočtena na 340 000 L☉ při efektivní teplotě 3 365±134 K, čímž se získá počáteční hmotnost 25 M☉ (možná až 40 M☉ pro nerotující hvězdu).[8]
Přímá měření paralaxy UY Sct pomocí Gaia Data Release 2 v roce 2018 dala paralaxu 0,6433± 0,1059 mas, což vedlo k mnohem menší vzdálenosti přibližně 1,55 kpc (5 100 světelných let), a v důsledku toho mnohem nižším [jakým?] hodnotám jasnosti a poloměru.[10]
Hypotetickému předmětu cestujícímu rychlostí světla by oblet UY Scuti trval kolem sedmi hodin, zatímco Slunce by obletěl za 14,5 sekundy.[11]
Hmotnost UY Scuti je nejistá, především proto, že nemá žádného viditelného souputníka, podle nějž lze hmotnost hvězdy měřit pomocí gravitačního rušení. Očekává se však, že bude mezi 7 a 10 M☉.[12] Hmota se ztrácí rychlostí 5,8×10−5 M☉ za rok, což vede k rozsáhlému a složitému okolnímu prostředí s plynem a prachem.[13]
Na základě současných modelů hvězdného vývoje začala v UY Scuti fúze hélia a probíhá zde fúze vodíku ve skořápce kolem jádra hvězdy. Umístění UY Scuti hluboko v disku Mléčné dráhy naznačuje, že se jedná o hvězdu bohatou na kov.[14]
Po skončení fúze těžkých prvků začne její jádro produkovat železo, naruší se rovnováha gravitace a záření v jejím jádru a výsledkem bude zhroucení jádra hvězdy a výbuch supernovy. Očekává se, že hvězdy jako UY Scuti by měly dosáhnout znovu vyšších teplot a stát se žlutým hyperobrem, zářivě modrou proměnnou hvězdou nebo Wolfovou–Rayetovou hvězdou a vytvoří silný hvězdný vítr, který odfoukne vnější vrstvy a odhalí jádro hvězdy, než exploduje jako supernova typu IIb, IIn nebo Ib/Ic.[15]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku UY Scuti na anglické Wikipedii.