Učitel církve

Tento článek se bude zabývat tématem Učitel církve, které vyvolalo velký zájem a debatu v různých oblastech. Učitel církve je téma, které zaujalo pozornost odborníků i laické veřejnosti pro svou aktuálnost v současném kontextu. Postupem času se Učitel církve stal předmětem studia, analýzy a rozdílných názorů, což obohatilo diskusi na toto téma. V těchto řádcích se snažíme nabídnout panoramatický a detailní pohled na Učitel církve s cílem poskytnout širší a hlubší pochopení jeho důležitosti, důsledků a možných řešení.

Učitel církve (latinsky doctor ecclesiae) je titul udělovaný římskokatolickou církví významným teologům a mystikům, jejichž učení i život jsou dávány za vzor. Byl udělen i čtyřem ženám. Titul se částečně kryje s označením církevní otcové. Seznam učitelů církve se vytváří od 8. století a není uzavřen.

Katolická církev určila podmínky pro udělení titulu učitel církve:

  • orthodoxa doctrina (pravověrnost, ovšem ne neomylnost),
  • eminens doctrina (znamenité učení),
  • insignis vitae sanctitas (významná svatost života),
  • ecclesiae declaratio (oficiální církevní prohlášení za učitele církve).

Samotný titul je po pečlivém přezkoumání celého díla udělován kongregací Sacra Rota a potvrzen papežem. Nejedná se při tom o neomylné rozhodnutí ex cathedra, čímž by se prohlašovalo, že spisy učitele církve neobsahují omyly.

Chronologický seznam učitelů katolické církve

Tento seznam odpovídá pořadí přijetí daného autora za učitele církve (rok v závorce), nikoli jeho životopisným datům. 18 učitelů církve označených hvězdičkou je uznáváno rovněž pravoslavnou církví, neboť zemřeli před rokem 1054, před Velkým schismatem.

Externí odkazy