Trenčínská župa

Trenčínská župa Trenčianska župa
znak
Geografie
Hlavní město	Trenčín
Souřadnice	48°54′ s. š., 18°2′0″ v. d.
Rozloha	4 456 km²
Časové pásmo	+1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	310 437
Hustota zalidnění	69,7 obyv./km²
Jazyk	slovenština
Národnostní složení	Slováci 91,7%, v malém počtu Maďaři a Němci
Náboženství	Římsko-katolicke 87,4 % Evangelické 8,8 % Židovské 3,5 %
Správa regionu
Stát	Uhersko Uhersko
Nadřazený celek	Slovensko Slovensko
Druh celku	župa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trenčínská župa/stolice, Trenčínský komitát (lat. comitatus Trentsiniensis/Trenchiniensis, maď. Trencsén (vár)megye, nem. Trentschiner Gespanschaft/Komitat) byl jedním z komitátů, stolic a žup Uherského království.

Trenčínská župa sousedila se zemí Moravou, která byla od roku 1918 součást Československa, Polskem (resp. v letech 1772–1918 s rakouskou Haličí) a uherskými župami Orava, Turiec a Nitra. Dominantní řekou oblasti je Váh. Rozloha župy v roce 1910 byla 4456 km². Z hlediska současných regionů župa zahrnovala zhruba dnešní Střední a Horní Pováží a Kysuce.

Administrativním centrem župy byl Trenčínský hrad a od první poloviny 17. století město Trenčín.

Mezi nejvýznamnější vládce patřil Matúš Čák Trenčanský.

Trenčínský komitát se stal součástí Uherského království pravděpodobně za vlády uherského krále Ladislava I. (1077–1095). Území bylo možná krátce součástí Českého knížectví, a pak Polského království. Komitát navázal na starší územní celek Castellania Trecen. Začátkem 13. století vznikla šlechtická (zemanská) stolice. Do roku 1430 existoval na severu komitátu samostatný Bystrický komitát (comitatus Biztriciensis), později se jmenoval Žilinský (comitatus Ziliniensis) a Strečnianský (comitatus Strechyn). Pro slabost tamní šlechty se však nezměnil na samostatnou stolici, ale stal se součástí Trenčínské stolice. Do roku 1330 existovala na severu i Varínská provincie, která však po smrti magistra Donča (bylo to jeho panství) také zanikla.

Trenčínská stolice se od začátku dělila na čtyři okresy: Záhorský (Processus Zahorja), Horní (Processus superior), Střední (Processus medius) a Dolní (Processus inferior). Od 18. století měla stolice sedm okresů; přibyly rozdělením Středního a Horního okresu První střední, Druhý střední, První horní, Druhý horní a Třetí horní. Začátkem 19. století se jejich počet zredukoval na pět: Žilinský, Považskobystrický, Střední, Dolní a Záhorský. V roce 1918 se Trenčínská župa stala součástí Československa (potvrzeno Trianonskou smlouvou z roku 1920). Trenčínská župa existovala v nezměněných hranicích do 31. prosince 1922, od 1. ledna 1923 do roku 1928 byla součástí Povážské župy a malé části součástí Bratislavské a Nitranské. V letech 1940–1945 existovala Trenčínská župa, ale byla o něco větší.

V současnosti je území bývalé župy rozděleno mezi Trenčínský a Žilinský kraj. Hlavními středisky jsou Trenčín a Žilina.

V roce 1910 byla župa rozdělená do těchto okresů:

• Trenčín
• Bánovce nad Bebravou
• Čadca
• Ilava
• Kysucké Nové Mesto
• Bytča
• Púchov
• Považská Bystrica
• Žilina

• Města se zřízeným magistrátem:
  • Trenčín
  • Žilina

V současnosti je území bývalé župy rozdělené do těchto regionů a okresů:

• Kysuce
  • Čadca (celý okres)
  • Kysucké Nové Mesto (celý okres)
• Pováží
  • Bánovce nad Bebravou (téměř celý okres)
  • Bytča (celý okres)
  • Ilava (celý okres)
  • Nové Mesto nad Váhom (1/3 okresu)
  • Považská Bystrica (celý okres)
  • Púchov (celý okres)
  • Trenčín (celý okres)
  • Žilina (celý okres)

Malé části bývalé župy zasahují i do okresů Partizánske a Prievidza, které jsou součástí regionu Ponitří resp. Horní Nitra.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trenčianska župa (Uhorsko) na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Trenčínská župa na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.