Toots and the Maytals

Dnes je Toots and the Maytals tématem, o kterém mluví každý a je přítomno v mnoha oblastech společnosti. Jeho relevance v posledních letech exponenciálně roste a vyvolává debaty, kontroverze a velký zájem ze strany odborníků i laické veřejnosti. Toots and the Maytals je problém, který se týká nás všech, protože přímo či nepřímo ovlivňuje naše životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Toots and the Maytals, analyzujeme jeho důsledky, důsledky a možná řešení. Stojíme před problémem, který si zaslouží být řešen z různých úhlů pohledu, abychom mu porozuměli jako celek a našli alternativy, jak jej co nejlépe řešit.

Toots and the Maytals
Základní informace
PůvodJamajka
Žánryska, rocksteady a reggae
Aktivní roky1966 – 2020
VydavateléBeverley's
Charly Records
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Toots and the Maytals je jamajská hudební skupina, která se věnuje reggae, ska a rocksteady.

Byla založena v roce 1962 v Kingstonu jako vokální trio, které tvořili Toots Hibbert, Raleigh Gordon a Jerry Matthias.[1] Jejich hudba vycházela z gospelu obohaceného o vlivy karibského folklóru. Zpočátku používali názvy The Vikings a The Flames, pak se pojmenovali Maytals podle Hibbertova rodiště May Pen. V roce 1964 vydali u společnosti Studio One svoje první album Never Grow Old. V roce 1966 vyhráli s písní „Bam Bam“ hudební festival k výročí jamajské nezávislosti. Proslavili se singlem „54-46 Was My Number“, kde Hibbert popsal svoje uvěznění za držení marihuany. Díky jejich skladbě „Do the Reggay“ z roku 1968 se v hudebním světě ujal název stylu reggae.[2]

Za mezinárodním úspěchem skupiny na počátku sedmdesátých let stál producent Chris Blackwell. Toots and the Maytals byli předkapelou The Who na jejich turné v letech 1975 a 1976. Přispěli na soundtrack ke kultovnímu filmu The Harder They Come, objevil se zde také hit „Pressure Drop“, který převzali do svého repertoáru The Clash a Robert Palmer. Jsou nejúspěšnějšími interprety v historii jamajské hitparády, kde se 31 jejich nahrávek dostalo do čela.[3] Skupina se také zapsala do Guinnessovy knihy rekordů díky albu Toots Live, kdy se nahrávka z jejich koncertu v londýnském Hammersmith Palais v září 1980 objevila již 24 hodin po vystoupení na pultech obchodů.[4]

V roce 1981 se skupina rozpadla a Hibbert vystupoval jako sólista, s Teenie Hodgesem a Robbie Shakespearem nahrál LP Toots in Memphis. V roce 1990 obnovil Maytals v nové sestavě, kterou představil ve vysílání VH1. Účastnili se festivalů Reggae Sunsplash, Glastonbury a Coachella. V roce 2004 vydali desku True Love, na níž hostovali Keith Richards, Jeff Beck, Willie Nelson, Eric Clapton a skupina No Doubt a která byla oceněna Grammy pro nejlepší reggae album roku. Podíleli se na projektu Radiodread, tributu skupině Radiohead, s písní „Let Down“. Časopis Rolling Stone zařadil v roce 2008 Tootse Hibberta mezi sto nejlepších zpěváků všech dob.[5] O historii skupiny byl natočen dokumentární film Reggae Got Soul: The Story of Toots and the Maytals.

Po smrti Tootse Hibberta v roce 2020 skupina vystupuje pod názvem The Maytals a kapelníkem se stal Paul Douglas.

Reference

  1. ↑ Toots and The Maytals . Reggae Vibes . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Toots and the Maytals . Encyclopaedia Britannica . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Obituary: Toots Hibbert - the man who coined the word reggae. BBC . 2020-09-12 . Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ MOJO Time Machine: Toots And The Maytals Make An Album In A Day. MOJO Magazine . 2022-05-12 . Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ 100 Greatest Singers of All Time. Rolling Stone . 2010-12-03 . Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy